Akční film režiséra Erica Karsona zasazený do období vrcholící studené války, ve kterém se agenti KGB a CIA snaží získat laserový naváděcí systém havarované americké stíhačky. CIA vyšle špičkového agenta Kena Taniho, Shōa Kosugiho, mistra bojových umění, který je odhodlán dostat se k zařízení jako první. Avšak KGB, která má nedaleko svého agenta Andreje, v podání Jean-Clauda van Damma, nezůstává o moc pozadu. Přes automobilové honičky, strhující kung-fu boje a podlé únosy se Černý orel řítí do konfrontace s drsným ruským agentem. Kdo v tomto lítém boji nakonec zvítězí a získá naváděcí systém?
Druhá záporná role Jean Claude Van Damma a ve své době jak jinak, než ruská. Studená válka byla in, takže nepřekvapí téma tohoto snímku, který po žánrové stránce nedopadl zrovna nejhůře. Hlavní role se zhostil poměrně neznámí Šó Kosugi. Trochu jsem si na něj zvykal, ale povedlo se mu ve mě vzbudit své sympatie. Pro nás je ohromným překvapením účast Jana Třísky, který byl v té době v emigraci. Jeho role kapitána lodi je v první polovině snímku vcelku velká, i když toho dohromady moc nenamluví. I tak je to velice výsostné. Ani Van Damme není tentokrát moc výřečný, ale s ohledem na jeho postavu to není nijak omezující. Za něj hovoří činy. Jako prašivý Rus byl velmi uvěřitelný. Souboje jsou k pokoukání a i když je občas vidět že rána padla vedle, nijak nezhoršují kvalitu choreografie, o kterou se postaral Šó Kosugi osobně. Dnes samozřejmě snímek vyznívá naivně, ale ze svého nostalgického kouzla stále nese svoji jistou zvláštnost a nejistotu své doby.
Ale jo, jde to. Průměrný scénář, který je navíc hodně krkolomný a ztrácel jsem se v něm. Na stranu druhou občas povedená akční scéna, hezké mořské lokace a o souboje s hlavním hrdinou se slušně stará Jean-Claude Van Damme. Stravitelné béčko, ke kterému už bych se ale nemusel nikdy vracet.