Bertha z dobytčáku, v pořadí druhý celovečerní film legendárního Martina Scorseseho, je ironické gangsterské melodrama zasazené do Ameriky 30. let. Bertha Thompsonová, svobodná duše a vyhnankyně, získala svou přezdívku díky cestování v železničních vagónech pro dobytek. Navzdory těžkostem Velké hospodářské krize zůstává její srdce plné ideálů. Když se zamiluje do Big Billa Shellyho, postaví se společně s ném proti nespravedlnostem železniční společnosti. Jejich boj za spravedlnost se však rychle změní v otevřenou rebélii a z obou se stává neporazitelné zločinecké duo, která je známá po celém americkém Jihu. Život na útěku přináší mnoho překážek jejich lásce. Scorsese zde mimo jiné autenticky zachytil dobovou atmosféru a postavy, čímž obohatil příběh o výrazný sociální rozměr.
Mírný update Bonnie a Clydea. Rozumná délka jistí méně záživné pasáže. Dát tomu ale čtyři hvězdy by bylo neuctivé vůči všem pozdějším Scorseseho čtyřkám, tohle je prostě jen "normální, příjemný film".
Takoví Bonnie a Clyde, akorát že byli 4. Líbily se mi hudební podkresy - vybrnkávání na kytaru, harmonika, dobře se to tam hodilo. K samotné postavě Berty, no byla to hloupá coura věčně bez kalhotek, Barbara Hershey nám kvůli ní musela ukázat kozy a zadek a erotické scény byly docela sexy, ale čekal jsem trochu víc zabíjení. David Carradine byl tenkrát aji docela fešák, to jsem nečekal. Tak nějak mám dojem, že Tarantinovi by se tenhle film v určitejch ohledech mohl líbit, ale moc dalších se asi nenajde. Mě nejvíc vadilo pomalé tempo, některé zbytečné scény a plytkost postav, bez pochopení jejich motivů. V podstatě film o ničem, ale úplnej shit to taky není...
Střihač tohoto nízkorozpočtového snímku Buzz Feitshans měl slíben asi hodně malý honorář, nebo seděl na vosím hnízdě, protože byl opravdu otřesný a rychle zbrklý. Martin Scorsese možná natočil dobrý materiál, ale Buzz mu to celé zpackal. Později se už naštěstí věnoval jen produkci a snad si naučil aspoň svoje nehty oSTŘIHat.