Film působí dost televizním dojmem, ale v mnoha ohledech dokáže příjemně překvapit gradující atmosférou, pátrání mladého kluka po vrahovi, kterým je možná jeho otec.
Každý kdo tady v Česku narazil na Clovehitch Killera a podařilo se mu sehnat kvalitní překlad by si zasloužil nějaké zvláštní poděkování. Jelikož tenhle režisérův třetí celovečerní film je ve skutečnosti první, k němuž se dá nějak dostat a i přesto v reálně dost osekané podobě... Příběh kluka a zlomeného města, jehož životy poznamenal a změnil Clovehitch Killer, sériový vrah, který tam před lety vraždil. Všední spořádaná křesťanská rodina jejíž členové jsou poctivě nudní a nenápadní.. Proto je takový šok, když hlavní hrdina zjistí, že vrahem, který rozdělil celé město by mohl být právě jeho otec. Nápadité odhalení, které způsobí sérii složitě uchopitelných situací, které by s otcem byli vrcholem týdne ale s potencionálním vrahem zase naopak okolnost z jaké okamžitě musíte utéct.. Film je výborný v tom jak se dokáže přestrojit do vnitřního rozkolu uvnitř kluka, který uvěří všemu co mu jeho táta řekne. A současně jsem byl velmi mile překvapený, když zkusí tvůrci něco změnit, když přejdou z jiné výstavby příběhu a otočí pohledy na příběh, tohle si budete pamatovat.. Clovehitche bych asi nepotřeboval vidět vícekrát ale je třeba zajímavé, že i přesto s jak emočně zainteresovanými postavami pracuje jsou všechny schopné ve správných situacích postavit svoje hodnoty nad rodinu, což je zrovna pro mě trošku nepochopitelné, ale minimálně jde o něco netradičního.. Působí to sice jako teen thriller, který si musí odbít klišé v podobě coming out of age témat, ale stejně tak se snaží přimíchat něco z ryze detektivního žánru, což je určitě to nejlepší a vyzvedává zápletku z absurdních vod.. Takže horor vůbec, ale z hlediska své unikátnosti a dobrému souznění s jistou diváckou vrstvou nadstandartní.. 70%
Náctiletí detektivové na americkém zapadákově aneb vazač uzlů stále na svobodě.To je tak, když žijete ve zbožné-skautské komunitě tak s toho jednomu hrábne.Během několika let dojde k brutálním,sadistickým vraždám žen,které neschopná Policie(jak jinak...) nedokáže objasnit.Vrah se na deset let odmlčí ale komunita žije svým zavedeným stylem života až do chvíle než se objeví podivínka-zrzka a nové informace které nikdo nečeká...Zpočátku se snímek jeví jako puberťácká story který následně přejde do pokusu o rodinné psychodrama aby dále pokračoval v modu Sherlocka Holmese v sukních s andělem pomsty ve finále. Divný film v nezáživném tempu s minimem gradace napětí a závěrečným pochybným flashbackem.Příběhová skládačka v laciném provedení bez žádneho náznaku inovace.Tuctový film, bez invence ani větších ambicí.Na nedělní odpoledne budiž, nic víc.
Výhodou tohohle filmu je, že jeho dětský protagonista působí opravdu jako průměrný sedmnáctiletý kluk, na kterého padá celý svět - ve filmech se postavy jako on píšou většinou jako nerealisticky dospělé. Clovehitch je dost dospělý film na to, aby se nebál zobrazit svého hrdinu jako sotva odrostlé dítě. Chová se proto občas hloupě a naivně, ale naprosto smysluplně v kontextu své situace. Zpětně se mi líbí třeba že hned první důkaz. který se hrdinovi dostane do ruky, tedy fotka, kterou najde u otce v kůlně, je v podstatě konečný a usvědčující, ale jeho syn se chová, jako by měl jen vágní podezření a potřeboval dál vyšetřovat a pátrat. Setkal jsem se s výtkou, že to filmu bere napětí, že odkrytí karet mělo být pomalejší, ale to považuju za tlačená toho filmu do škatulky, jakou očividně sám nevolí. Není to o odhalování pravdy, ale o reakci na tu pravdu, o snaze přesvědčit sám sebe o opaku, o neschopnosti čelit realitě. To je na tom to zajímavé. Ten film se taky nebojí zajímavých zlomů - věcí, co vypadávají z dosavadní kontinuity a film nějak mění. Jednak vypravěčsky, když protagonista najednou zmizí z děje na poměrně dlouhou dobu, jednak žánrově, když se ke konci film přelévá do skoro detektivního dobrodružství, v němž musí děti zvítězit nad dospělým padouchem. Tyhle zlomy většinou vědou k odcizení publika, protože pokud publikum něco nemá rádo, tak když se v průběhu filmu stane něco, co silně mění status quo filmu. Pokud se to děje, musí se to dít jako gimmick, musí to být vykřikováno a divák musí chápat, že jde o záměr - tady to je o hodně subtilnější. Ale právě proto zajímavé. A ten konec je perfektní.