Recenze filmu Beze stop

Komentáře a recenze 19

Brenan88

47 170 bodů •14. 10. 2018

6.5

Při sledování snímku jsem se neubránil srovnávání s nedávným Captain Fantastic,který byl v mých očích přece jen lepší a zábavnější. Beze stop se nese ve velmi volném tempu a zakládá si hlavně na kvalitních hereckých výkonech. Bena Fostera sleduji od jeho hereckých začátků a musím říct,že je film od filmu lepší a už se těším na jeho podání Žižku. Snímek je velmi neutrální a nesnaží se upřednostnit ani jednu stranu. Takže pokud žijete v lese,nebo upřednostňujete materiální hodnoty,tak je to vlastně ok. Každopádně se jedná o velmi dobrou vztahovku.

Chrustyn

43 674 bodů •11. 2. 2019

6

Někde mezi Útěkem do divočiny a Tohle je náš svět. Krásná příroda a výborné herecké duo, nezachrání plytký děj, ve kterém se ve výsledku mnoho neděje a tak dojemný konec vyjde docela na prázdno. Škoda, že film nemá nějaké zajímavé myšlenky, nebo vypjaté situace. Takhle zbývají jen ti herci a krásná i když trochu jednotvárná příroda.

martin-mickey-stusak

36 593 bodů •27. 1. 2019

10

V dnešní době se myšlenka lidí žijících v izolaci od civilizace, tedy většinou odříznutých od zbytku světa, považuje za čiré bláznovství a nerozum. K takovým lidem společnost shlíží nepřátelsky a s odpudivým dojmem a to navzdory skutečnosti, že vedle dlouhého evolučního procesu lidé trávili většinu svého života uprostřed přírody. Až změnou paradigmatu ve způsobu, jakým se začalo myslet, se společnost změnila. Jednotlivci jsou nyní převážně městskými tvory nacházející komfort v číslech a obávají se, že jsou ve vzdálených místech osamoceni. Výjimky však potvrzují pravidlo a právě režisérka Debra Granik po pečlivém zkoumání takových izolovaných společenství žijících na okraji toho, co nyní konceptujeme jako "moderní civilizace", natočila snímek přibližující koncepci myšlenek takových lidí o stavu a vůli svého života. Příběh nám představuje dvě dějově zásadní postavy v jejich přirozeném prostředí. Bývalého vojáka trpícího PTSD (přeloženo z anglického názvu ´Posttraumatická stresová porucha´) a jeho třináctiletou dceru Tom. Oba žijí izolovaně a poklidně v lese v Portlandu v Oregonu. Sbírají houby, které pak vaří na ohni, zachytávají rosu a dešťovou vodu na pití, občas se vydají do města na nákup zásob, které si mohou dovolit prostřednictvím peněz získaných prodejem léků pro dalšího takto žijícího člověka. Dávají však také pozor, aby po sobě nikde nezanechávali stopy kvůli civilizaci chtíc je s velkou chutí pronásledovat. Jenomže se malá chybka stane a úřady si je najdou. Moc civilizace tak dá o sobě zase vědět. Co bude dál? Snímek je nezapomenutelným zážitkem, který otevírá určitý stupeň lidskosti a upřímnosti. Struktura děje je velmi jednoduše vykreslena a odvyprávěna artovou rozvahou a s pochopením. Tom a její otec vypadají myšlenkově jako velmi složité osobnosti, které jsou si ve svém zájmu podobné a přitom tak odlišné. Příběh jejich styl života nijak nepropaguje, jak by se mohlo na první pohled zdát. Naopak se k jejich myšlence snaží přiblížit a poukázat tak diváky na jejich součinnost s přírodou a vůbec styl volného a skutečně svobodného stylu života. A stejně tak, jak už to v životě bývá, i zde je jejich způsob života zpochybňován různými postavami, se kterými se setkávají. Nebudeme si nalhávat, důvěra je v dnešním světě velmi vzácnou vlastností. Lidé rychle přijmou to nejhorší, než to nejlepší, a to je racionální adaptační mechanismus, který vychází ze skutečných zkušeností. Právě na tento fakt poukazuje scéna se včelami. V lidech budí strach a berou je jako hrozbu. Ale pokud se k nim přistupuje upřímně a jemně, není se čeho bát. Ukáže se, že žádná včelí moc neexistuje, neboť když včela ublíží, zemře. Naprosto přesný obraz stavu přírodních věcí zanechává skutečně zvláštní moment porozumění, úcty, smutku i soucitu. Takže, po shlédnutí tohoto snímku dojde divák k pochopení myšlenky a nebo bude stále diktátorským tvorem neustále druhému vnucující nějaká pravidla a nařízení? Ono to totiž přímo navazuje právě na onu myšlenku o té skutečné pravé lidské svobodě.

Pete69

32 609 bodů •6. 2. 2022

7

Příběh muže, který po válce neumí žít ve společnosti lidí a k životě v divočině učí i svou dceru. Ta dospívá a začne chtít něco jiného. Film úsporný na slova, ale bohatý na vnitřní emoce. Vše zabaleno do pěkné přírody a s velmi dobrým výkonem mladé Thomasin McKenzie.

hanys_

18 781 bodů •10. 10. 2018

4

Ben Foster žije s dcerou v lese, protože .. vlastně ani nevím proč. No a pak musí začít žít ve společnosti, ale moc jim to nejde. Film takříkajíc o ničem, naštěstí herecky je to težká paráda. Hlavně mladá Thomasin McKanzie má asi před sebou velkou budoucnost.

Wally007

9 625 bodů •10. 4. 2021

8

Strašně zajímavý film...pominu-li fakt, že se odehrává v přírodě (která je božský natočena), pak jeho hlavní poselství vás staví do konfliktu 'svobodná vůle vs systém'. Chvíli se přikláníte na jednu stranu, pak dáváte za pravdu straně druhé...hodně mne to bavilo. To, že B. Foster je už zkušený herec se ví a tak jeho skvělý výkon nepřekvapil, ale za mne klobouk dolů za výkon mladé T. McKenzie... Rád zase někdy kouknu...

celticek

5 916 bodů •26. 11. 2018

4

A to je jako všechno? Pořád jsem čekal na nějakou zápletku, zvrat. A...nic. Foster je dobrý, ale nic hlubšího jsem v tom vážně nenašel. Dost slabé. Žádné odpovědi na otázky.

HonzysKISS

4 041 bodů •21. 10. 2018

6

Celou dobu si říkám: „otec s dcerkou sami v lese, to může být docela vzrůšo“, ale nakonec nic moc záživného. Čekal jsem něco většího, nápaditějšího. Není to špatný, celkově je to dobrý, jenom to prostě není žádný zázrak. Spíš se měl víc snímek zaměřit na to žití v lese, to mi přišlo zajímavější. To tam je v podstatě hlavně na začátku, potom v té civilizaci už to nebylo úplně ono. Foster a obzvlášť slečna McKenzie to zahráli bravurně, jsem zvědavý na další její herectví.

Martrix

2 451 bodů •17. 11. 2021

8

U filmů jako je tento je velmi důležité, jak moc blízko máte k lidem a ke společnosti obecně. Jestli jste spíš alternativnější, nebo třeba bez mobilu neopouštíte byt. Pro někoho velmi společenského mohou být postavy otce a Tom ztuha pochopitelné, resp. těžko si představí, jaká moc může někoho přimět odloučit se od lidí. Jsem trochu asociál, takže jsem ten niterný příběh válečného veterána, kterého sužují vlastní démoni a dcery, která mu stojí po boku, pobíral aniž bych se nudil. Ale úplně vidím většinu lidí co znám, jak si během filmu vyřídí pár sms, v klidu si udělají večeři a všelijak se to snaží vydržet dokonce, aby se dozvěděli, jestli je tatík domestifikovatelný, nebo ne. Díky tomu, že se tady nekřičí, akce téměř neexistuje a vše se ubírá vcelku poklidným tempem, by se mohlo zdát, že je to jen ubíjející nuda o divných lidech. Přesto je závěr emočně silný. Nehledejte ale nějakou ukrutnou pointu, nebo katarzi...prostě tiše sledujte příběh otce a dcery, kteří nemohou, nebo nechtějí být součástí společenství. V USA má slovo komunita dočista jiný význam a po rodině je to velmi důležitý aspekt života Američanů. V tomto kontextu je to propadání se za hranice i té nejmenší komunity, pro většinu amerických diváků synonymem pro ztrátu úplně všeho, pro život beze stop.

Vurhor

2 021 bodů •29. 4. 2019

7

Jelikož jsem líný a prašivý měšťák, jehož dny na skautském táboře byly vždy ztělesněním očistce (ráno rozcvička, dopoledne ruční práce, odpoledne fotbal, večer noční hlídka -peklo), představa života v lesích, s pouze několika základními věcmi z moderního světa, pro mě věru příliš podmanivá není. Leave No Trace je v podstatě takovou kombinací McCarthyho Cesty a snímku Tohle je náš svět. Film boduje především v milém vztahu mezi zarputilým melancholickým otcem a jeho zvědavou dcerou, která vypadá na dosud neobjevený talent. Bena Fostera mám rád. Je to takový zvláštní, ale zároveň sympatický typ, kterému by měla být věnována větší pozornost. I když pouto mezi hlavními charaktery a celkovou atmošku má film zvládnutý dobře, stejně se nelze příliš zbavit pocitu, že v mnoha částech je poněkud mdlý a utahaný, plus emočně diváka příliš nezasáhne. V podstatě k tomu mám podobný názor jako k tomu filmu s blonďatým Aragornem - nic extra, ale milé a dobře natočené to určitě je.