Články o Mandy - Kult pomsty

Nejnovější celovečerní příspěvek filmové ságy Vetřelec s podtitulem Romulus (Alien: Romulus) má za sebou úspěšnou pouť světovými kiny, z níž si odnáší 350 milionů dolarů. Jako nejvýdělečnější hororový snímek roku tedy míří na domácí nosiče, kam počátkem prosince doputuje nejen v dnešních obvyklejších formátech jako Blu-ray a DVD. Příběh dezertérské mladé skupiny z těžařské planety Vetřelců (1986), která při krádeži hibernačních kapslí na osamělém vesmírném plavidle narazí na pozůstatky lidských experimentů na xenomorphovi z původního Vetřelce (1979), si v obývácích budou moci velcí nadšenci minimálně v zahraničí pustit také na staré dobré VHS.

Krev k hororům patří asi jako k lidskému tělu, na jehož velmi otevřeném mrzačení řada násilných filmů stojí. O extrémně krvavých a brutálních hororech většinou nepřemýšlíme jako o kinematografických skvostech, ale i jejich specifický příklon k divoké exploataci může oslovit značnou část publika. Společnost ostatně fascinují obrazy lidské smrti a tvůrci se dávno naučili předhánět v tom, jak učinit filmové skony co nejstylovější. Občas tak postavy pro samou krev potřebují vytáhnout deštník a bývá zjevné, že musíme brát v potaz nadsázku.

Těžko si vybavit horor z posledních let, který by z propagačního materiálu vypadal znepokojivěji než nadcházející herecká výzva Nicolase Cage s názvem Longlegs. Projekt studia NEON, v němž slavný herec ztvární záhadného sériového vraha, se před červencovou premiérou v amerických kinech ukazuje v náznacích a zmatenému publiku předhazuje básnické či vizuální šifry. Už třetí teaser, na YouTube doprovázený popiskem Sweet: Part Two, je plný tajuplných frází avizujících dějové napojení na okultismus. A možná ještě na něco úplně jiného a neočekávaného.

Do kin vstupuje horor Neposkvrněná (Immaculate), jehož propagace stojí především na tom, že jedna z nejzářivějších hvězd současnosti Sydney Sweeney v něm hraje jeptišku. Šestadvacetiletá herečka platí za největší sexsymbol současného Hollywoodu, k čemuž jí dopomohla seriálová Euforie i nedávná romantická komedie S tebou nikdy. Zasazení této persony do klášterního prostředí je tedy samo o sobě provokativní, ale tím se bohužel výčet toho zajímavého na Neposkvrněné rychle chýlí ke konci.

O Nicolasi Kimu Coppolovi lze říct hodně věcí, ale jednu rozhodně ne: nejde o zbabělce. Vždyť se dokonce vzdal svého příjmení, které ho váže ke slovutnému strýci Francisi Fordu Coppolovi, režisérovi Kmotra a Apokalypsy. Ne že by své rodinné konexe odmítl využít, už v patnácti letech se cpal alespoň do vedlejších roliček ve strýčkových filmech. Přesto se hned zkraje rozjeté kariéry rozhodl přijmout umělecké jméno a budovat svůj brand odděleně od zbytku klanu Coppolů. A že to je nějaký brand! Dnes slaví Nicolas Cage 60. narozeniny, podívejme se tedy na jeho deset nejvýraznějších rolí.

Ať už jej řadíme mezi hrozné, kultovní nebo skvělé herce, na jednom se shodneme – Nicolas Cage je originál. Devětapadesátiletý držitel Oscara za Leaving Las Vegas (1995) se v posledních patnácti letech zvlášť činil, aby poctivě zalátal patnáctimilionové daňové úniky, a přijímal role v projektech mnohdy extravagantních a šílených. V novém rozhovoru pro Vanity Fair se Cage nechal slyšet, že obecenstvu již odevzdal svůj veškerý talentový arzenál a možná přichází čas, který by měl věnovat rodině. Tři nebo čtyři filmy by však ještě stihnout mohl.

Nicolas Cage je nevypočitatelný ďábel. Ročně točí zpravidla nějakých pět projektů a většina je ráda, když se v rámci hodnocení podívá do nadprůměru. A pak najednou, zničehonic, přijde Mandy – Kult pomsty (2018), Pig (2021), Nesnesitelná tíha obrovského talentu (2022) nebo nově Butcher's Crossing.

Devětapadesátiletý Nicolas Cage se vždy rád překonával. Poslední dobou to dotáhl až na internetový mem, v němž se zrcadlí jeho nejšílenější herecké momenty. Na rozdíl od mnohých akčních hvězd minulosti je jeho kariéra stále zajímavá tíhnutím k variabilním projektům od neotřelých režisérů, kteří ho umí vyformovat tak, že vždy dostaneme úplně jiného Nicka Cage. Dvojnásob to platí pro snímek Dream Scenario, jenž na světové premiéře v Torontu sklidil skvělé ohlasy. Herec v něm po sérii ušpiněných plavovlasých ztroskotanců ztvárňuje obtloustlého brýlatého plešouna, jenž se lidem za záhadných okolností zjevuje ve snech.

Dávno před BANGEREM. a dlouho po Bezstarostné jízdě natočil Terry Gilliam protidrogovou báchorku Strach a hnus v Las Vegas, jejíž překotné tempo a morálně nejednoznačné vyznění si vyloženě říkaly o to, aby film spoustu lidí naštval. Režisér svou imaginaci tentokrát podřídil nechvalně známému literátovi a výsledkem je dodnes značně rozporuplný kult.

V Čarodějnickém speciálu podcastu Kinoboxu jsme tentokrát probírali zásadní horory, které neprávem unikají širší pozornosti. S Jarmilou Křenkovou hodnotíme nejpsychedeličtější počin Nicolase Cage, zábavný i děsivý horor z Indonésie nebo dva filmy, které se vstřícně zabývají čarodějnictvím. Oproti čarodějnickým speciálům Simpsonových je ale v doporučovaných filmech znatelně víc mrtvých dětí.