Vurhor
2 021 bodů •
7
Ad Astra je trochu past.
Námět láká na vzrušující a podmanivé dobrodružství napříč celou soustavou, až téměř k jejímu okraji, ale divák se ve skutečnosti dočká velice pomalé psychologické cesty jednoho astronauta, který je plný vnitřních monologů. V některých částech to relativně funguje, v některých zas vůbec. Snímek si bere silnou inspiraci hned z několika známých filmů z vesmíru, jmenovitě z Gravitace od Cuaróna, pak Interstellar, plus samozřejmě i Vesmírná odysea, od které si toho půjčil asi nejvíce. Ona podivně klidná a melancholická atmosféra funguje relativně dobře na místech, kde se musel (mimochodem výbornej) Brad Pitt potýkat s jinými lidmi. Například "honička" na Měsíci a návštěva Marsu byly moc pěkné sekvence. Tvůrci si ale nedokázali moc dobře poradit se směrem, kterým se film ubíral. A to jak po té dějové stránce, tak i té vypravěčské. V určitých místech se to totiž nesnesitelně táhne. Já chápu, že tohle nemá být žádný divoký snímek s rychlým tempem, ale stejně je potřeba si v tom udržovat nějakou rovnováhu. Plus na konci filmu si člověk řekne něco ve stylu: ,,OK? ... What was the point?" Jako kdyby nějaký závodník konečně dosáhl cílové pásky, ale pro zcela prázdné tribuny. Celkově zajímavý a v mnoha ohledech hezký film, který ale zároveň promarnil celou řadu skvělých příležitostí.