Vážený občan

76%
Vážený občan

Spisovateli Danielu Mantovanimu leží svět u nohou. Právě získal Nobelovu cenu za literaturu, ale místo zadostiučinění se dostavila kocovina. Autor, který si vyslouží takové uznání, už dávno není provokatér, ale jen spořádaná položka v kánonu. Zhrzený Daniel se uzavře přede všemi, přestane psát a zatvrzele odmítá pozvání na prestižní akce, rozhovory i setkání. Cosi se v něm zlomí ve chvíli, kdy mezi přívalem oficiálních listů nalezne nenápadné psaní z rodného argentinského zapadákova, odkud kdysi utekl. Má mu být přidělen čestný titul váženého občana. Daniel Mantovani se rozhodne vrátit – ke vzpomínkám, dávným láskám, starým přátelstvím. Přijíždí do povědomých ulic jako velká hvězda a z jeho návštěvy se rychle stává groteska, která ale postupem času hořkne. Nejen úspěch se neodpouští. Daniel pomalu přichází na to, že nikdo neumí tak milovat a nenávidět jako lidé, kteří vás znají od dětství. Vrátí mu rodné město chuť psát, nebo jen posílí jeho samotářství? (Film Europe)




jaro.mir.mara
4 542 bodů
8
Moc rád bych tak chytře sebereflexivní obraz zhlédl zasazený do českého prostředí. Ono jde v podstatě o u nás protežovaný žánr, odkrývat "maloměstskou náturu" - jenže Vážený občan byl bez problémů koukatelný a člověk nemá po zhlédnutí pocit, že mu režisér právě povýšeně (blahosklonně) nadiktoval, jaký jsou lidi opoždění, ale že on se s tím smířil. V Českém mainstreamu se zpravidla dostaneme pouze ke karikujícímu ohmatávání (a obnovování) stereotypů a archetypů. Vážený občan se sice nevzdává (a neubrání) komediální lince a výsměchu určitým "tradičních" postavičkám, které lemují vstup intelektuálního velikána do duší malého rodného městečka, kdy nostalgii a romantiku postupně střídá opovržení a uvědomění, proč že to vlastně na 40 let zmizel. Jenže ono městečko naštěstí není pro onu komediální linku zbaveno všeho ostatního. Autoři se nevzdávají zároveň nekomediálně (a naštěstí bez využití postupů tragikomedie) tematizovat "vážné sociální problémy," nebo chcete-li zkrátka i pro komedii se nehodící věci ze života malého města a našeho hlavního hrdiny. Spisovatel Mantovani je zde šarmantní a hbitostí jazyka ostatními postavami domněle nedosažitelný, ale naštěstí v důsledku pěkně snadno z piedestalu sesaditelný a (nejednou) sesazený. Vážený občan Mantovani je stejně tak obdivuhodný, jako lehce vychcaný, do sebe trochu zahleděný a v drobnostech prospěchářský, v sobě si libující a subtilně manipulující intelektuál, pravidelně zneužívající (nebo zkrátka využívající) svého intelektu a decentně se rochnící ve své morální a intelektuální nadřazenosti. Myslím, že všechny archetypální figurky jsou ve snímku polidšťovány, zasazeny do uvěřitelnějších sociálních (i unikátně osobních) rolí. Fakt se na to hezky koukalo. Příjemná jednohubka. Hoyt má ale pravdu, že některá klišé trochu bila do očí a střih v několika případech připomínal studentský film.
Lukreczia
Lukreczia
784 bodů
8.5
"Umělec má klást otázky." Jeden z mála filmů, který mě v poslední době natolik zaujal, že se na něj určitě podívám ještě jednou.

Dodatečné informace

Původní název:
El ciudadano ilustre (více)
  • Argentina Vážený občan
  • Argentina El ciudadano ilustre
  • Argentina Citoyen d'honneur
  • Argentina Der Nobelpreisträger
  • Argentina Il cittadino illustre
  • Argentina The Distinguished Citizen
Premiéra v ČR:
3. 8. 2017
Distributor:
Film Europe
Země původu:
Argentina, Španělsko

Podobné



  • Oficiální přihláška Argentiny do 89. ročníku udílení Oscarů 2017 v kategorii Nejlepší cizojazyčný film.
  • Po uvedení filmu do kin vyšla v Argentině novelizace filmu, kterou napsal Andres Duprat jako Daniel Mantovani z pohledu hlavního hrdiny filmu.