Recenze filmu T2 Trainspotting

74%

Komentáře a recenze 63

Dle počtu bodů
sunfreedom
2 368 bodů
8
Když jednička vrazila do kin, bylo mně a mým přátelům něco mezi 12 a 13 lety. Myslím si, že můžeme zodpovědně říci, že chápat to tehdy nemohl nikdo, byť bych jako film mojí generace označil rozhodně Samotáře a ti přišli jen o tři roky později. V tomhle období jsou ale tři roky fatální. Proto jsem celkem rád, že jsem se k tomuhle filmu dostal až jednoho únorového víkendu 2017. K oběma dílům. Netrpím tedy žádnou sentimentalitou, protože v šesté třídě mě opravdu filmařsky ještě nikdo nehnětl. Dovoluji si tedy vynést závěr, že oba filmy jsou zhruba stejně skvělé. Nenašel jsem zásadní kvalitu jedničky, která by přebíjela zážitek z druhého dílu - ani v příběhu, ani ve zpracování. Teď se jen rozhodnout, co je ten zásadní heroinový film. Tohle, nebo Děti ze stanice Zoo?
Vurhor
Vurhor
2 021 bodů
7
Vidět zase starou dobrou chaoticky neutrální feťáckou partu pohromadě bylo rozhodně fajn. A tvůrci to moc dobře vědí, protože ve filmu je jedna nostalgická vzpomínka na heroinské devadesátky za druhou. Ať už v podobě připomínání ikonických scén z prvního dílu, interakce mezi známými postavami, plus samozřejmě také zpomalené verze hlavní hymny Trainspottingu, tedy skladby Born Slippy od Underworldu, na kterou mám i já nostalgickou vzpomínku, protože vždycky hrála tak 1000 hodin tátovi v autě. Ty jednotlivé postavy jsou furt výborně napsaný. Ale už to prostě není ono. Dvojka je sice zábavný filmem, ale příliš teskní po časech mnohem lepší jedničky, v rámci čehož samotná příběhová linie není úplně konzistentní a zajímavá. Danny Boyle se zde ale určitě zase vizuálně vyřádil, díky čemuž je na některé scény opravdu radost koukat. Ve výsledku je nicméně T2 pouze takovou milou připomínkou toho, jak skvělý první díl byl. A to je tak všechno.
Wara
Wara
2 016 bodů
8
Důstojný pokračovatel kultovní jedničky. Nabušený úplný začátek vystřídá trochu nudnější střední pasáž, ale na konci je to zase zpátky. Bavilo mě to, možná i kvůli tomu že jsem si to dal hned po jedničce, pěkně to na sebe navazovalo a zároveň neopisovalo...
zozemir
1 826 bodů
8
Nostalgie se mi vervala pod kůži a zůstala zakousnutá ještě dlouhou dobu po skončení filmu. Film se spíše vrací nazpět než aby se snažil rozvíjet svůj příběh kupředu ale to přece není dostatečný argument, který by mě měl donutit označit film jako zbytečný. Je to krásně natočené, je to vtipné, je to milé a to mi v tomto případě bohatě stačí ke spokojenosti.
lukas
lukas
1 523 bodů
6.5
Hudba šlape, chlápci vypadají úměrně věku, místy se to rozjede a fungují všechny složky (hlavně improvizovaný výstup Rentona a Sick Boye s písní 1690 na srazu antikatolíků). Chce to být jako jednička ve formě klipů, ale občas to dost usne. Ale oceňuju, že nejde o nostalgii a nápodobu jedničky, ale převládá smutek a zmar čtyřicátníků, kteří stále nevědí, co se životem. Trochu nevyužitý příběh Begbieho a jeho syna. Největší zoufalec Spud.
Fxxx
Fxxx
1 411 bodů
8
Trainspotting je kultovní záležitost a proto jsem šla na pokračování s velkejma obavama. Malou útěchou mi bylo, že se kormidla opět ujal Danny Boyle a že na natáčení kejvli všichni stáří známí. Potěší i mikroštěk Renton(ovi) i Spud(ovi) bejvlky, ale hlavně mikroštěk autora knižní předlohy Irvina Welsh(e) v roli Majkýho Forestra. Je jasný, že T2 s kultovní jedničkou prohrává ( což je pochopitelný a očekávaný ), ale i tak se s tím D. Boyle popasoval mistrovsky a jsem rád, že jsem se s touhle Renton(ovou) partičkou mohla zase setkat. Zub času je na hercích samozdřejmě znát, ale to nic nemění na tom, že opět řádí jako zamlada. T2 je po audiovizuální stránce na špičkové úrovni, samotnej příběh ani dialogy nenudí a tak tohle druhý ( a nejspíš i poslední ) setkání s touhle partou uteče jako voda.
Bemiurg
Bemiurg
1 385 bodů
8.5
T2 se sice kultovnímu Trainspottingu nevyrovná, ale z kina jsem odcházel spokojen. Po hudební stránce opět kvalita, některé pecky už mi rotují v mp3 přehrávači. Některé postavy by si imho zasloužily mnohem více prostoru, ale to je tak to jediné, co bych filmu vytknul.
bichalmajus
bichalmajus
1 297 bodů
8
Musím povedať, že prvý diel som videl len nedávno a tak som sa na druhý diel nepozeral z pohladu nejakej nostalgie, ale skôr z nejakej eufórie a nadšenia z toho ako vo mne zarezonoval prvý diel a musím teda povedať, že nie som sklamaný. Samozrejme atmosféru prvého dielu to nemá, ale to podľa mna ani nebolo zámerom, film aj keď má dlhšiu stopáž je veľmi svieži, vtipný a na počudovanie aj svojským spôsobom vtipný a rýchlo zbehne a možno som si na konci prial aby bol aj o niečo dlhší, lebo mi skratka sadol. Zvlášť chcem, ale vypichnúť scénu z WC a protestantskej krčmi, ktoré boli obzvlášť výborne ako aj kopu nostalgických scén z jednotky, ktoré na mna veľmi dobre zafungovali a kopu zaujímavých flashbackov. Z môjho pohladu je to veľmi slušne pokračovanie, ktoré si kľudne rad pustím aj kedykoľvek v budúcnosti a dávam mu veľmi slušných 8 z 10.
w0rm
1 237 bodů
10
Musím přiznat že původně jsem od T2 čekal trošku něco jiného. Místo "Porna" se vlastně jen staví bordel a hlavní děj filmu se točí kolem Rentonova návratu. Nakonec ale proč ne! Takového nářezu jako v T1 už by asi stejně nebylo možné dosáhnout už jenom proto, že kdyby se Renton vrátil do stejného kolotoče k lidem, kteří žijí stylem z jedničky celých 20 let, asi by tam původních postav moc nezůstalo. Vystřízlivění prostě s věkem muselo přijít a tak je nostalgie a sentiment na místě. Přímé propojení s T1 je využito vhodně (SPUDova scéna na ulici, kdy se obraz prolíná s útěkem po krádeži z jedničky je dokonalá). Soundtrack bezkonkurenční. Černý humor lehce dozrál do komerčnějších rozměrů, ale to filmu nijak neubírá. Z Franca je pořád stejný magor a Sickboy je prostě klasik. Upravený "Choose life" citát z jedničky je velmi dobře uchopený a dává vyznít směru dnešní doby i s lehkým náznakem toho, že dneska už by T1 nebylo možné natočit takovým způsobem jako devadesátkách. Za mě původně 4* ale za odvahu původní party jít do toho znova a za parádní Boylovu režii dávám nakonec plný počet, protože když jste 20 let na héru, letní čas prostě neřešíte :-))))
Tomas_313
Tomas_313
1 197 bodů
8
V roce 1996 Danny Boyle natočil Trainspotting, který se stal manifestem tehdejší generace a odstartoval režisérovu kariéru. Po více než 20 letech se Boyle k tématu vrací a s ním i hlavní čtveřice protagonistů, aby dokončili svou důmyslnou výpověď o sociální problematice. Postavy jsou stále stejné a nepoučitelné, přičemž se opět všechny nachází v krajní situaci a konají totožné chyby jako minule. Boyle ve velké míře využívá kultovní pověsti prvního dílu, čtveřici nevyléčitelných feťáků tak nechává nostalgicky vzpomínat a se zřetelným záměrem poukazuje na to, že se tato parta zas a znovu točí v bludném kruhu, neschopná adaptovat se a definitivně se odklonit od minulosti. Audiovizuální podoba připomíná nadčasový hudební videoklip - citlivě načasované prostřihy a originální kamera za doprovodu divokého hudebního podtextu tak přeměňují i jinak nudné situace v adrenalinový zážitek. Snímek funguje především díky Boylově prozíravosti: sám totiž ví, že svůj unikátní výkon nemůže zopakovat a naštěstí se o to ani nepokouší. Místo toho nabízí vzpomínkovou sešlost se starými známými, která sice nic nového nesdělí, ale přesto výtečně baví, rozesmává a chvílemi i dojímá, aniž by však vykrádala sebe sama. 80%