Equals vypráví příběh Silase (Nicholas Hoult), který žije v budoucí společnosti zvané Kolektiv. Obyvatelé tohoto moderního světa jsou novým druhem lidí, kterému se říká Vyrovnaní (Equals).
Vyrovnaní jsou mírumilovní, klidní, spravedliví a zdvořilí a život v Kolektivu je dokonalý; není v něm žádná chamtivost, chudoba, násilí a žádné emoce. Nové onemocnění všechny ohrožuje. SOS - switched-on-syndrome (přepínací syndrom) ve svých obětech aktivuje všechno, čemu si Vyrovnaní mysleli, že unikli: depresi, citlivost, strach, lásku, a jakmile je nějaká osoba nakažená SOS, je poslána do Skrýše a už ji nikdo nikdy nevidí.
Když Silas onemocní, stává se psancem, ale všimne si při tom jedné osoby, která vypadá, že rozumí, čím si prochází. Nia (Kristen Stewart) má city, ale zdá se, že je schopná je skrývat. Když ji odhalí, oba najdou spojení, které nad nimi rychle převezme kontrolu. Poprvé ve svém životě cítí lásku a intimitu, ale jediným způsobem, jak mohou přežít, je útěk.
Neoriginální dystopický teen biják. A hlavně strašlivě špatný. Společně s Dárcem asi to nejslabší co se dá v tomhle žánru sehnat. Ty dialogy mezi Houltem a Stewartkou mě budou strašit ještě hodně dlouho.
Trochu ve stylu filmů typu Equilibrium. Opět společnost kdesi v postapokalyptické budoucnosti, která se rozhodla, že city a vztahy bude nejlepší propříště potlačit a lidí fungují jako takové samostatné chladné jednotky. Občas ale u někoho propukne cit, deprese, zkrátka vše, co my normálně zažíváme, zde se tomu říká SOS syndrom, má 4 fáze a nakonec člověk umírá buďto sebevraždou nebo v detenčním středisku. Ilustrátor Silas (Nicolas Hoult) u sebe zjistí první fázi a zamiluje se do kolegyně (Kristen Stewart), která poruchou trpí také, ale ze strachu to tají. A pak se rozhodnou utéct. Bylo to docela pěkně stylizované, ale na jiné filmy s touto tématikou to nemá.
Zajímavá myšlenka která byla bohužel zvláštně podána, Kristen na mě naštěstí nepůsobila jako zombík na LSD jako tomu bylo v Twilight ale jen jako fetka co má absťák. Nicholas mě poměrně nudil (bohužel) a působil na mě jako zkouřenej pan Spock. škoda že Guy nedostal více prostoru, protože aspoň on mi dodal pocit že v tom filmu byl nějakej dobrej herec. Ale konec negativ, dost se mi líbila kamera a zachycení emotivních okamžiků, hudba a hlavně ta myšlenka i když něco podobného bylo na např. v Equilibrium.
V roce 1975 se David Selby, který hraje Leonarda, objevil ve filmu The Norming of Jack 243 (v pořadu The Wide World of Mystery). Rovnostáři mají podobné sociální zázemí.
Film je podobný jinému dystopickému futuristickému snímku THX 1138 (1971). Oba filmy se odehrávají v dystopické společnosti, kde jsou všichni oblečeni v bílém a kde jsou emoce a sex zakázány. V obou filmech ústřední mužský i ženský hrdina poruší zákon, když se do sebe zamilují a vydají se na útěk z utopie bez emocí, v níž žijí.
Mnohá média uvedla, že "Stewart popisuje Equals jako mírně aktualizovanou verzi filmu 1984 (1956)" neboli romantické zpracování románu George Orwella "1984". Film nemá s románem nic společného, na což Drake Doremus později upozornil ve svém tweetu.