Karel Kachyňa dokázal věrohodně vylíčit trudná 50. léta i v době normalizace, aniž by se uchýlil k výraznější idylizaci. I když se musel vzdát jakýchkoli politických kontextů, postihl tehdejší leckdy bizarní reálie. V tomto filmu se vypravil na pitoreskní Žižkov, který do jisté míry nahlíží očima dospívajícího, první lásku hledajícího chlapce (jeho představitel Radim Špaček se později stal filmovým režisérem). Ve vyprávění poznáme řadu svérázných figurek, podivínů a vůbec lidí, kteří se nedokázali vyrovnat s náhlými společenskými změnami. Režisérův náhled je ovšem laskavý a dobrotivý, ani celoživotním smolařům, ani mentálně postiženým nešťastníkům se nevysmívá.
(oficiální text distributora)
Většina Kachyňových filmů, je daleko lepší a zábavnější než "Blázni a děvčata", ale přesto se zde najde společná, pro režiséra typická vtahující atmosféra.
Karel Kachyňa opět v akci s výborným snímkem z poválečné doby, což je jeho nejoblíbenější období. Tentokrát ze života Žižkováků. Pěkný obyčejný lidský příběh, výborný Milan Šimáček, který za mě předvedl životní výkon, výborný otec Pavel Nový a dětští herci se snažili dle možností. Skvělá režie i scénář, za mě moc pěkný a opomíjený snímek.