Recenze filmu Láska na kari

70%

Komentáře a recenze 34

Dle počtu bodů
Pete69
Pete69
33 045 bodů
4
Tento plochý předvídatelný kulinářský film mě vůbec neoslovil. Ind přijede do Francie a je z toho revoluce v kuchyni a zničení tradiční kvalitní francouzské kuchyně a to mě má jako bavit? mě prostě ne. Helen Mirren je skvělá všude a tak dávám alespoň 40%.
kunafix
kunafix
20 062 bodů
2
Ááá, tak popularita pořadů o vaření se dostala už i do filmu. Zajedeme si do Francie, lehce to okořeníme nějakým etnikem s dobrou gastronomií, třeba Indama, podráždíme chuťové buňky honbou na Michelinskejma hvězdama a divák může začít slintat. Z hlediska jídla to bylo určitě na jedničku, ale ten příběh, ten mi vůbec nic nedal. Jenom chuť něco sežrat. Manish Dayal je rozhodně sympaťák a fešák (a jeho filmová ségra rozhodně ještě víc). Původní název The Hundred-Foot Journey mi vůbec nedává smysl, protože nevím, co měl znamenat. Českej je trochu lepší, ale o kari to zrovna moc není. Je to spíš tím, že jediný koření, co Češi znají z Indie, je kari. Lasse Hallström opět poněkud zklamal. Byla to totiž dost nuda. Kdybych měl číst knihu, podle které to bylo natočený, tak bych se u toho nudil taky...
hanys_
hanys_
18 781 bodů
6
Až moc přeslazené. Hlavní hrdina má vlastně předem nalajnovanou cestičku až na kulinářský vrchol a během té cesty stihne i z protivné staré ženské udělat tu nejpříjemnější tetku v okrese. 5/10
Sheldon
Sheldon
16 079 bodů
7.5
Příběh indické rodiny, která najde své štěstí ve francouzské vesnici má místy až pohádkový nádech a díky Halströmovu neobyčejnému smyslu pro pohodu a humanitu, kterou většina filmařů obětovává cynismu a neskutečnému černému humoru je velmi snesitelná. V jedné z hlavních rolí se navíc objeví Helen Mirren. Madame Mallory, majitelka vyhlášené venkovské restaurace se třpytem Michelinských hvězd se nestačí divit, když se do jejího městečka přistěhuje indická rodina a otevře si restauraci hned naproti přes ulici. Schyluje se k souboji dvou odlišných kultur a zcela odlišné skladby koření. Dobré jídlo ale hory přenáší. Madame Mallory zjistí, jak velké nadání má její konkurent, mladý indický šéfkuchař, a svolí k tomu, že ho vezme do učení. Dva světy receptů a chutí v jedné kuchyni slibuje velké kulinářské dobrodružství. Tento film se setkal s kladným přijetím jak u diváků, tak kritiky.
avenis
avenis
11 615 bodů
6
Stylizovaný a opticky dokonale vyřešený příběh o loajalitě, o lásce nejen k vaření, o rivalitě a životních hodnotách. Ta optická stránka asi převažuje nad tou obsahovou. Ale nic proti ničemu... Helen Mirren jako vždy báječná. Hlavně žádný rasismus, mes amies. (14.11.2021)
wancohoff
wancohoff
8 977 bodů
4
komedia? VOBEC !!! drama? VOBEC !!! viac menej nudny film vhodny na nedelne popoludnie v tv markiza. 40%
p.a.douch
p.a.douch
8 483 bodů
6.5
Do nadprůměru táhne tento film Helen Mirrenová, Charlotte Le Bonová a
  • Om Puri
Floridsky
4 376 bodů
8
Velice milý a příjemný film s skvělým obsazením a odlehčenou režií. Kouzlo tkví ve všednosti a působí to přirozeně - dialogy. Spielberg je z toho cítit, ikdyž je producent. Moc se těším na další zhlédnutí.
evismaior
evismaior
4 254 bodů
7.5
Režisér mé oblíbené Čokolády se opět vrátil do jedné malé francouzské vísky, tentokrát je ale těmi ne úplně vítanými přistěhovalci indická rodina, která si otevře hospůdku naplněnou indickou hudbou a kořením naproti honosné michelinskou hvězdou oceněné restauraci stárnoucí majitelky, která získání další hvězdy zasvětila celý svůj život (výtečná Helen Mirren). A ta nakonec vezme do učení jednoho z indických synků. Je to milé, půvabné, místy dojemné, ale příběh už není tak silný jako v Čokoládě, vztahy nejsou tak komplikované a vyhrocené, jenže zároveň si člověk na Čokoládu vzpomene i přesto, že původně neví, že tahle dílka mají stejného režiséra, jenže ten pokus o návrat ke stejné atmosféře je tak viditelný, že si to divák chtě nechtě uvědomí a pak srovnávat prostě musí. Ale pravda, na tu omeletu jsem měla skoro stejnou chuť jako kdysi na tu čokoládu:-)
Ombak_Penari
2 764 bodů
6
Hallström je mistr v zachycování romantiky života v ústraní, příběhů z rustikálního světa, je neuvěřitelně silný, když chce krze plátno prodat genius loci daného prostředí. Někdo by naopak řekl, že dělá z maloměstského světa kýčovitý betlém, záleží na vkusu. Já osobně mám vždycky chuť se přestěhoval kamkoliv, kde on natáčel a česat jablka nebo vařit čokoládu nebo cokoliv, hlavně už tam být a nikdy neodejít. Nejinak tomu je i u Lásky na kari a pokud jde o vymalování francouzského městečka, jakoby zcela odtrženého od šílené civilizace všedních dnů, člověka to vysloveně pohladí po duši a začne přemýšlet, co v životě udělal špatně. Ale příběh samotný nemá tentokrát zdaleka takovou sílu. Úsměvnému, téměř pohádkovému, souboji dvou restaurací tentokrát chybí osudovost, která je vlastní hallströmovým nejlepším kouskům a ve výsledku je to vlastně taková domácí komedie, kde se vaří a která má jediné poselství v závěru, totiž že doma je doma, velký svět je hnusný a úspěch na špici své profese nestojí za šílený velkoměstský život. Celkově mi to přišlo opět sympatické příjemné, ale takové ploché.