Nemůže být každý čtvrtek posvícení. A tak po týdnech ve společnosti Avengers, Deadpoola nebo Hana Sola přicházejí na řadu chudší tuzemské kinopremiéry. Na programu je čtveřice novinek nemající žádného diváckého favorita. Jeden "unikát" se mezi snímky nicméně najde. Čtěte dále.
O zájem tuzemských diváků se v posledních lednových kinopremiérách uchází šestice novinek. Premiéru má hojně diskutované drama Všechny prachy světa (2017), zajímavě animovaný film o malíři van Goghovi, tuzemský rodinný film Dukátová skála (2018) nebo závěrečný díl série Labyrint. Pojďme si na všechny novinky posvítit.
Nadpřirozené věci, magie, kouzla, zázraky? Fantasy filmy mají blízko k sci-fi nebo i k filmové pohádce. Fiktivní svět, který nikdy není možný vědecky vysvětlit. Do kin jde Jumanji: Vítejte v džungli a tak je dobré si připomenout ty nejlepší filmy, které nejsou svázány námi zmámou realitou. Jak asi dopadne volné pokračování klasiky Jumanji s Robinem Williamsem? Kam až v žebříčku vystoupá?
Mučení představitelů katolické církve v zatuchlých kobkách StB láká další filmaře. Tvůrci koprodukčního snímku Rudý kapitán se inspirovali knihou Kapitán Smrt Dominika Dána, v níž autor vypráví příběh vyšetřovatele Richarda Krauze, který narazí v roce 1992 na případ odhalení mrtvoly kostelníka s hřebíkem v hlavě. Hon na Rudého kapitána, který v řadách StB mučil a vydíral, může začít.
Soumrak nejen tuzemského filmu? Nebo jen konstatování holého faktu, že skoro nikdo není zvědavý na kvalitní filmové řemeslo? Úspěch Kameňáku 4 (2013) můžeme vykládat různě. O premiérovém víkendu vyhrála třeskutá (tragi)komedie s velkým předstihem nad Gravitací (2013) a Rivaly (2013), které u diváků prakticky oproti minulému týdnu nepropadly. Jen o 2 a 5 procent.
Nabídka premiér se tento týden omezila na jediný titul, slovensko-český koprodukční snímek Konfident (2012) režiséra Juranej Nvoty.
Sestřelit amatérský snímek Bastardi, na kterém se - bůhví proč - podílela i řada profesionálů, by asi moc práce nedalo. Tento audiovizuální počin (slovo "film" mi sem prostě nepasuje) si ale zaslouží víc než jen pár laciných vtípků, protože možná o současné české kinematografii vypovídá víc, než by kdo chtěl a tušil.
Skoro by se dalo říct - normalizace se vrátila... Aspoň co se české kinematografie týče. Vzniká mnoho českých filmů, ale v často se na ně nedá koukat. Kde soudruzi od filmu udělali chybu?
