liborek_
7 283 bodů •
2
John Oliver se po uvedení tohoto filmu vtipně ptal: "Who makes a sports film where the heroes are the executives???" Odpověď je samozřejmá: Právě ti fotbaloví bafuňáři, o kterých film pojednává a kteří si o sobě potřebují vytvořit zcela nový, od všech korupčních skandálů odfiltrovaný obraz. Žijíce ve své bublině nevidí, jak průhledná je tato stupidní propaganda, která "neziskovou organizaci" FIFA stála cca 16 milionů liber (přičemž rozpočet filmu byl 19). Joao Havelange je zde vyobrazen skoro jako idealista, který dělá vše jen a pouze pro fotbal, Sepp Blatter nemá daleko k bezohledně a bezdůvodně pronásledovanému feministickému hrdinovi s visačkou "Mr. Clean" na klopě... Avšak i pokud přistoupíme na tuto předkládanou fikci a soustředíme se pouze na film samotný, nebude to o nic lepší. Film v podstatě nemá žádnou jednotící linku, dějovost zajišťují pouze izolované epizody z dějin světových fotbalových šampionátů, interních voleb prezidenta asociace apod. Sotva na začátku filmu dojde k založení FIFA (1904), za pár minut už se hraje finále MS v Uruguayi (1930)... A dál to pokračuje v nesourodém sledu až k volbě pořadatelské země MS 2010. K tomu nám hraje unylá hudba, záběry skutečných slavných fotbalových zápasů působí jako násilná kulisa, která má divákovi připomenout, že jde přece především o fotbal... Dobrá je kamera a rekonstrukce davových scén; herci profesionálně bez chyb plní to, co jim Delfino a Blatter napsali do scénáře. Dvouhodinová nuda s některými nechtěně vtipnými momenty ("Vy potřebujete peníze, my potřebujeme světový šampionát" - uruguyaský činitel prezidentovi FIFA Julesi Rimetovi /G. Depardieu/ před volbou pořadatelské země...; Hail to the bubble!). To je vše... A slovo "Katar" nezaznělo ani jednou.
A közös szenvedély
Fifa: Ujedinjene strasti
Fotbalová vášeň
La grande passione
Paixões Unidas
Лига мечты
