Recenze filmu 3 sezóny v pekle

Komentáře a recenze 31

Pete69

32 681 bodů •3. 3. 2018

6.5

I když oceňuji kvalitu zpracování, věrohodnost čtyřycátých let, dobrou hudbu, tak mě film prostě extra neoslovil. Příběh není špatný, ale opět mám problém s Kryštofem Hádkem, kterého považuji za neherce. Za atmosféru, vizuální stránku a slušný příběh dávám 65%. Vše mi prostě pokazily herecké výkony.

xxmartinxx

22 532 bodů •30. 11. 2009

6

Velké ambice v reklamním balení. Viděl jsem v tom filmu tenkráte promarněnou šanci, ale dneska už tak nějak vidím, že tenhle přístup je vždycky odsouzený z podstaty.

hanys_

18 781 bodů •11. 10. 2010

6

Prázdné jako ty Hádkovy básně. Plusem je určitě skvělá Karolina Gruszka v roli Jany. Tahle postava mi přišla mnohem zajímavější než celý Ivanův příběh, a kdyby se film točil jen kolem ní, tak by mi to určitě vůbec nevadilo. 5/10

Spooner

15 878 bodů •1. 10. 2010

6

Po řemeslné stránce vynikající a patřící skoro k evropské špičce. Jenže výborné kulisy,kostýmy, kamera atd. vám ještě automaticky neudělají dobrý film. Na to potřebujete také dobrý scénář, který tady chyběl. Příběhově mi to přišlo dost slabé a hlavní hrdina mi přišel dost nesympatický, i když hrál talentovaný Hádek. Režijně je to také celkem nevyvážené a celé se to dost vleče. Celkově tedy spíš průměr zabalený do pěkného hávu.

avenis

11 272 bodů •3. 12. 2022

5

Až ve fázi třetího roku, paradoxně nejvíc tíživé, začal se mi film líbit. Sympatizovat s pošuky typu Ivana Heinze a Jany je pro mě obtížné. Tedy scénář příliš neocením. Obrazové zpracování, to je jiná, v této rovině velká spokojenost. Herecky mě nejvíc zaujal Luboš Kostelný. (17.3.2021)

Wally007

9 625 bodů •11. 10. 2019

4

Posledních 20 minut nevynahradí hodinu a půl nudy. Moc nechápu ty České lvy...to musel být strašně slabý filmařský rok v ČR.

Klajnik

8 961 bodů •23. 3. 2021

2

Na Bondyho nezapomenu, na tento film už příští týden.

Rokle

6 514 bodů •8. 1. 2011

6

Na české poměry slušný vizuální styl, škoda těch umělých dialogů (hlavně na začátku). Zájem ve mně vyvolala až druhá hodina, kde se naplno rozjede dramatický příběh bez zbytečných okázalých gest. Musím zmínit opět senzačního Martina Hubu, který své věty pronáší přirozeně a je snad nejvěrohodnější postavou ze všech.