Eleanor a Clara, dvě tajemné mladé ženy, hledají útočiště v chátrajícím pobřežním letovisku. Uprostřed zbytků laciného luxusu a polorozpadlých hotelů se pokoušejí sehnat peníze a ubytování. Clara si začne vydělávat jako prostitutka a brzy se setká se stydlivým a osamělým Noelem, který jim poskytne útočiště v opuštěném penzionu jménem Byzantium. Clara, která vždy myslí na budoucnost, ho promění v dům neřesti. Mladší Eleanor, věčná školačka, najde spřízněnou duši ve Frankovi a prozradí mu své tajemství. Narodila se v roce 1804, ačkoliv je jí 16 let a Clara je její matka, přestože je jen o několik let starší. Přiznává, že k tomu, aby zůstali naživu, potřebují pít lidskou krev. V malém, poklidném městečku začínají umírat lidé. A minulost, před kterou dívky tak dlouho prchaly, je pomalu dohání. Zvítězí láska nebo věčný život?
Upířina trošku jinak. V pomalém tempu vyprávěný příběh o dvou dívkách, které se motají světem a jsou rády, když přežijí následující den. Ale upřímně si raděj dám podesáté Interview s Cruisem a Pittem než tuhle story, která zpočátku vypadá dost zajímavě, ale po čase prostě nudí. Body navíc za fak hot Artenton. 5/10
Říkal jsem si, že spojení režiséra Neila Jordana a mých oblíbených hereček Saoirse Ronan a Gemmy Arterton v notabene upírském příběhu nemůže dopadnout blbě a ejhle. Místo zajímavého filmu jsem dostal velmi vleklý nezajímavý příběh s neparosto nezajímavými postavami a bez atmosféry. Jediné, co tam bylo dobré byly kostýmy a hudba. Promarněná šance a zklamání.