Příběh lásky, zrady a hledání smyslu života. Dva milostné trojúhelníky, které se navzájem prolínají na pozadí texaské rokenrolové scény.
Kytaristka Faye se zaplete s producentem Cookem, protože věří, že to pomůže její kariéře. Zároveň se ale vídá s BV, o něco úspěšnějším kolegou, který také pracuje s Cookem. Situace se komplikuje ještě víc, když se Cook zamiluje do krásné servírky Rhondy, která se ale odmítá smířit s jeho divokým životním stylem. Všichni tak nakonec čelí stejné otázce - je důležitější láska, nebo kariéra? Je ale potřeba najít odpověď dřív, než bude pozdě…
Pokud Vám sedí poslední dva Malickovi filmy, bude se vám líbit i tento a víte přesně co očekávat. Jen se přiznám, že těch krásných obrazů mi zde přijde méně.
Typický Malick. Bežnému divákovi nie moc prívetivé dielo, kde je pohľad na vzťahové záležitosti podaní prostredníctvom dlhých záberov a pre mňa často nič nehovoriacich scén. Ľudia ktorý moc nemusia čo som zatiaľ spomenul budú aj radi že sa filmu vyhnú. Niesom fanúšik režiséra ale natočil veci čo mi sadli o dosť viac. Toto bolo asi najslabšie čo som od neho videl, ajkeď nemám napozerané všetko.
Byly doby, kdy jsem Terrence Malicka bezmezně uctívala. Považovala jsem ho za naprosto unikátního tvůrce, který na mě dokázal přenést takové emoce jako máloco. Postupně se mi však Terrence začal vzdalovat a já mu přestala rozumět. Knight of Cups jsem stále nebyla schopná dokoukat. Song to Song by se dalo říct, že je Malickův návrat ke klasické filmové koncepci a bez debat se jedná o jeho divácky nejpřístupnější film za poslední roky. Film má jasně definovaný žánr, úvod, zápletku a vyvrcholení s pointou. Opět místo dlouhých dialogů Malick vypráví pomocí obrazů, doteků a vnitřních monologů. Song to Song je zajímavý film, ale divák musí zcela přistoupit na tak specificky Malickův styl, jinak pro něho ty dvě hodiny můžou být doslova ubíjející. Mi se bohužel potvrdilo, že tento tvůrce se mi emočně zcela vzdálil, ale jeho starší díla (včetně Stromu života) budu stále považovat za mistrovská díla.