Recenze filmu Červený drak

Komentáře a recenze 35

Brenan88

47 170 bodů •13. 3. 2017

8

Červený drak to má těžké,protože se člověk u jeho sledování neubrání srovnání s Mlčením jehňátek a Hannibalem. Jenže jediné co tento a předchozí díly spojuje je postava doktora Lectera,která zde má vedlejší roli a opět pomáhá chytnout vraha. Podle mne byl Ralph Fiennes velmi dobrý a jeho ztvárnění psychopata bylo místy až děsivé. Celému filmu nechybí napětí a napínavá atmosféra. Za mne solidní zakončení jedné série.

Chrustyn

43 674 bodů •1. 6. 2007

8

"Červený drak" je v mnohém podobný "Mlčení jehňátek". Uvězněný Hannibal Lecter tu opět pomáhá k dopadení vraha. Samozřejmě to kvalit "Mlčení" nedosahuje ale i tak se jedná o velice zdařilý a napínavý thriller, kde hlavně Ralph Fiennes předvádí výborný výkon v roli psychopata.

Pete69

32 681 bodů •10. 9. 2021

7

Hannibal Lecter opět v akci a další pěkný psychologický thriller navazující na Mlčení jehňátek. Hutná atmosféra, velmi dobrý herecký výkon tria Hopkins, Norton, Fiennes. Pěkná podívaná, ale už to zkrátka není nic nového a tvůrci nepřidali žádnou přidanou hodnotu - 70%.

xxmartinxx

22 532 bodů •9. 12. 2009

6

Červený drak je pro mě zklamáním. I když jsem si užil jedničku s dvojkou, trojku už ocenit neumím... nebaví mě, neděsí a nezajímá. Hlavní záporák mě skoro nudil. Vše to sice pořád dobře drží pohromadě a koukat se na to dá víc než dobře, ale nedostalo mě to tolik, jak jsem doufal.

kunafix

20 062 bodů •11. 8. 2004

10

Emily Watson jsem tu slepotu nežral. Většinou nikomu z herců jsem nikdy nežral jejich slepotu ve filmu, takže žádná výjimka. Oproti tomu Ralphu Fiennesovi jsem žral všechno - skvělá postava, skvěle zahraná, co víc si přát. Taky Edward Norton se nenechal zahanbit a pod taktovkou schopného režiséra nenechal nic náhodě. O Hannibalovi nemluvě, ten byl taky skvělej a v podstatě si neumím představit v této roli někoho jinyho. A tak se nám zakončila vynikající trilogie (film Hannibal - Zrození se už mezi to nedá počítat, to je spíš ostuda). Vím, že za hodně může i skvělá předloha Thomase Harrise, ale filmu prostě nemůžu skoro nic vytknout. Napínavé, chytré, krvavé, nelítostné a psychopatické. Prostě krása.

hanys_

18 781 bodů •27. 5. 2010

8

Jako samostatný thriller to obstává na jedničku. A ani ve srovnání s předešlými "Hannibalovými příběhy" Red Dragon rozhodně neztrácí...Plusem je určitě mrazivá atmosféra a hlavně to hvězdné obsazení v čele s Nortonem a dost děsivým Fiennesem, který zastínil i samotného Hopkinse. 8/10

Sheldon

16 079 bodů •25. 10. 2015

8

Hrůzný thriller, ale v tomto případě by se spíš slušelo sáhnout až k horrorovému označení je více, než přehlídkou omlazeného Hopkinse, mistrovského herectví Ralpha Fiennese. Tenhle film mohl být možná ještě o chlup lepší, ale je rozhodně lepší než původní Mannův Manhunter a na jeho sledování se vyplatí vzít si pleny:-)

Spooner

15 878 bodů •5. 5. 2004

6

Určitě nejslabší z celé série.Ale to ještě neznamená že se na to nedá koukat ne.Vynikající herecké výkony(mě zaujal Ralph Fiennes) a trochu spackaná režie(Ratnere vrat se ke komediím).Ale podle mě je to vtomto žánru docela solidní průměr i když od této série se dá čekat o hodně víc

filmfanouch6

12 644 bodů •3. 6. 2016

8

Červený drak- první kniha Thomase Harrise, jenž představila světu Hannibala Lectera- se už se jedné adaptace dočkal. Vznikla v roce 1986, jmenovala se Manhunter, režíroval jí Michael Mann a kvůli problému s právy se zde Lecter jmenoval Lecktor. Tato adaptace byla ovšem (naprostým právem) zastíněná skvělým Mlčením jehňátek z roku 1991. V roce 2001 se poté Mlčení jehňátek dočkalo pokračování v podobě Hannibala, o rok později ovšem došlo právě na novou adaptaci Červeného draka. Červený drak přitom předchází událostem Mlčení jehňátek a chronologicky se tak odehrává jako první, jde ale zároveň o poslední film, kde se v roli Lectera představil Anthony Hopkins. Ten se nicméně s rolí Hannibala Lectera rozloučil důstojně a především je Červený drak velmi povedenou záležitostí, která sice nedosahuje kvalit předchozích dvou filmů s Hopkinsovým Hannibalem, konečně ovšem dorazila povedená adaptace tohoto románu. Jestli má Červený drak z roku 1986 něco lepšího než Červený drak z roku 2002, je to určitě režie- místo Michaela Manna druhé zpracování Červeného draka režíroval Brett Ratner, což je takový ten typ tvůrce bez výrazného tvůrčího přístupu a především měl před Červeným drakem zkušenost pouze s prvními dvěma díly Křižovatky smrti a komedií Otec rodiny. Přesto se ovšem Ratnerovi podařilo natočit důstojný závěr trilogie, kdy to vše ovšem spočívá v tom, že se Ratner snaží do jisté míry napodobit přístup Jonathana Demmea k Mlčení jehňátek. Je to poznat především v tom, že se Ratner snaží podobně jako Demme zachytit v detailech obličeje postav. Přitom všem to ovšem celé opět působí jinak, stejně jako když se v rámci Hannibala s nástupem Ridleyho Scotta na režijní židli změnil tvůrčí přístup. Ratner je ale pořád v případě Červeného draka očividně spíše rutinní režisér. Obě zpracování Červeného draka ale mají něco společného- Dante Spinottiho. U prvního Červeného draka přitom mezi největší kladné stránky patřila právě vizuální stránka. I v případě druhého Červeného draka je vizuální stránka velice podařená, přičemž se ovšem Spinotti nemůže opřít o filmaře, který by měl takový vizuální cit, jaký měl právě Mann. Právě Spinotti tak ve finále může za to, že Červený drak vypadá tak vizuálně úchvatně, přičemž by nešlo o vizuální kopírku původního Červeného draka. Červený drak ovšem výborně pracuje s atmosférou a především má mnohem lepší scénář než Mannův Červený drak. Může za to návrat scenáristy Teda Tallyho, který se po Mlčení jehňátek vrátil k psacímu stroji a napsal opět výtečnou adaptaci Harrisova románu, kdy se opět daří vystihnout atmosféru románu, film se knižní předlohy drží velmi věrně a lehké změny jsou opět využité skvěle. Po vzoru Mlčení jehňátek především Tally dokáže skvěle vykreslit jednotlivé charaktery a jejich minulost, přičemž ale nutně nedbá na veškeré detaily z nich a přesto se mu daří postavy bravurně vykreslit. Nejvíc je to poznat na hlavním záporákovi- Ralph Fiennes válí v roli Francise Dolarhydea. Jeho vynikající ztvárnění schizofrenního vraha, jenž je doprovázen vnitřním hlasem Červeného draka (slavného obrazu Williama Blakea, který též v příběhu sehrává klíčovou roli) se naprosto vyrovná výkonu Teda Levina v roli Buffalo Billa z Mlčení jehňátek, Fiennes má ale oproti Levinovi podstatně více prostoru a má tu navíc jednu podstatnou linku- jeho romance se slepou Rebou McClaneovou je tu prodaná mnohem lépe, než v případě Manhuntera a to i díky silnému výkonu Emily Watson. Právě vztah s Rebou je v porozumění charakteru Dolarhydea naprosto zásadní, protože se ve vztahu s Rebou snaží Dolarhyde potlačit své vražedné choutky, což z tohohle protivníka dělá mnohem komplexnější charakter než pouhého šíleného zabijáka. Fiennes navíc dokáže, aby z jeho Dolarhydea šla nepříjemná atmosféra a jde o výkon, který se téměř vyrovná výkonu Anthonyho Hopkinse. Hopkins je jako Lecter nadále výtečný, háček dost možná tkví pouze v tom, že třetím filmem už Hopkinsův Lecter definitivně něco ztrácí na své výjimečnosti. Hopkins ale nikdy jako Lecter nespadne do karikaturní polohy, přičemž má navíc kliku v tom, že je v rámci celé trilogie v tomto filmu důležitý vlastně nejméně a po vzoru Mlčení jehňátek vlastně funguje jako takový konzultant. Díky zasazení události před Mlčení jehňátek dává film příležitost předvést, proč Lecter tolik nenáviděl pobyt v Baltimorské věznici, jak fungoval před svým zatčením a především se ukáže, jak vlastně Hannibal skončil za mřížemi. Edward Norton jako Will Graham nahrazuje postavu Clarice Starlingové a Graham se tak konečně dočkává výtečného ztvárnění. Norton není William Petersen a dostává své pověsti fenomenálního herce. Jakožto protagonista je Nortonův Graham výtečný a Norton má zde možnost předvést svůj výrazný herecký talent, přičemž jeho scény s Hannibalem Lecterem jsou výtečné. Setkání těchto dvou ikonických herců a dvou mužů, kteří se málem navzájem zabili je výtečná, přesto se úplně nevyrovnají dialogovým konfrontacím Hannibala a Starlingové. Právě i kvůli trochu méně zajímavému tvůrčímu vedení za kamerou. Harvey Keitel je Jack Crawford velmi dobrý, Philip Seymour Hoffman jako Freddy Lounds je fajn, přičemž ovšem v rámci své kariéry předvádí jeden ze svých usedlejších výkonů a Mary-Louise Parker jako Grahamova žena je též velmi dobrá. Potěší i návrat Anthonyho Healda v roli Fredericka Chiltona, jehož konflikt s Hannibalem v následujícím filmu dostává své vysvětlení, háček je ovšem v tom, že v závěrečném momentu tak trochu nefunguje kontinuita. Ale samotný háček tkví už dost možná v tom, že je Hopkins najednou o 10 let starší, přičemž problém je v tomhle ohledu zcela jasný. Celkově ovšem potěší právě tyhle pojítka s dalšími Hannibalovými filmy. Červený drak je důstojnou tečkou za jednou érou s Anthony Hopkinsem coby Hannibalem Lecterem. Ratner bohužel není Jonathan Demme a ani Ridley Scott, přesto se mu ale podaří vybudovat kvalitní thrillerovou atmosféru a jeho lehké přiživení se na přístupu Jonathana Demmea má v tomhle filmu dobrý účinek. Zároveň má Červený drak výtečné obsazení, bravurní scénář, který výtečně adaptuje knižní předlohu a vymazlený vizuál. Problém je tak pouze v tom, že je Červený drak o level slabší než jeho dva předchůdci, Ratner je skutečně pouze slušný řemeslník a celkově Červenému drakovi chybí něco, co by ho udělalo totálně výjimečným. Přesto jde o povedenou rozlučku s Hopkinsem v jeho nejslavnější roli, která rozhodně nedělá své románové předloze ostudu. Naopak dorazila ta lepší adaptace Červeného draka, která má jen smůlu v tom, že navazuje na dva výtečné filmy. Ale pořád jde o velmi dobrý snímek, který velmi dobře funguje i po více zhlédnutích. Jen ten Hopkinsův copánek v úvodních scénách je už tak trochu moc...........