Jak moc by chtěl být Carruth velký umělec! Tentokrát jsem se neztratil jako u Primeru - věděl jsem do čeho jdu. Proto byl zážitek lepší. Chápu, že má režisér potřebu vyjadřovat se takhle (doslova) květnatě, ale osobně mě to stále oslovuje jen místy. Závěr to vytáhl téměř ke čtyřem hvězdám, protože mě film začal zajímat. Bohužel ve chvíli, kdy mě zajímat už nefalšovaně začal, skončil. 3 a 1/2
Jako miluji tyhle divné typy filmů, ale tohle? Strašně nudný, nezajímavý a dementní. Ani ne v půlce filmu jsem úplně zapomněl, na co to vlastně koukám... Kdyby to bylo aspoň nějak záživnější, tak by to bylo asi o dost lepší. Přece jenom ten nápad a začátek filmu vypadá docela dobře. Když jsem se dostal na konec filmu, možná mě i trochu štvalo, že jsem to úplně nepostřehl. Jestli budu mít někdy sakra dobrý důvod, tak se podívám i podruhé, třeba jsem si jenom něčeho nevšiml...
V tomto filmu jsem byl naprosto ztracen. Nechápal jsem jediný symbol, jedinou scénu. Přesto jsem ho nedokázal vypnout, ani odsoudit. Asi pro ten nádherný audiovizuál. Možná i pro tu divnost, která se ale nezdála být tak prvoplánovaná jako u Lynche. Tušil jsem, že existuje vysvětlení. Poté jsem si přečetl tento článek: http://www.slate.com/blogs/browbeat/2013/04/09/upstream_color_faq_analysis_and_the_meaning_of_shane_carruth_s_film.html a pochopil jsem, jak krásný a hluboký film to je.
Upstream Color je narativně enigmatickominimalistický, s podmanivou prací kameramana, zvukaře, střihače a hudebního skladatele. Má roztříštěnou stavbu fabule se symbolistickými spojeními, tvořivě přínosný, svobodný.