Zahrané dobře, průvodní myšlenka dobrá, provedení myšlenky pod psa, scénář kolísavý, zbytečné akce moc, deus ex machina chování postav přespříliš, logické přešlapy tu a tam.
Scénérie krásné,celkově film super, Fassbender skvělý....s čím mám ale problém je tupé chování posádky.Vážně......jsou plně vyzbrojeni,vycvičeni a převáží 2000 kolonistů na Origuy 6 a přesto změní směr kvůli jednomu starému SOS? Nebo...přistanou na zcela neznámé planetě a vyjdou na průzkum bez skafandrů? A nejvíc mě dorazil kapitán když poslech Davida,o kterém už věděl že je magordroid a dal ksicht před vejce s Alienem?
Po prvotním shlédnutí ve mě převažuje pocit spokojenosti nad řemeslně dobře dovedenou prací. Covenant se mi jeví jako pokus o něco mezi Prometheem a klasickým Alienem. Je tu stále přítomna filozofická rovina, která je zde ale pravidelně střídána klasickou hororovou akcí, která mi tak chyběla v Prometheovi. Řekněme to stručně: Po reakcích některých lidí jsem čekal takřka průser a zklamání, ale nic z toho se nedostavilo. Necítím sice ani nadšení, jaké ve mě vyvolává klasický Alien a jeho druhé pokračování, ale to bych chtěl asi moc. Pokud Ridley půjde touto cestou a další pokračování ještě zdokonalí, budu spokojen. 75%.
Kam nás zavede touha po tom dokázat že jsem lepší než ostatní? To je myslím téma tohohle filmu.
Zmatek a nelogičnosti tu většinu filmu lezou jako sláma z bot. Do loru tenhle film přidává spíš zmatek než něco k pochopení. Spíš se jedná o nějakou filosofii, která je zde hodně na sílu. Asi by pomohl ten navazující film. To by ovšem musel vzniknout.
Takže za mě jediné co oceňuji na tomto filmu je David, lokace kde se film natáčel a kresby ve spojení s hudbou.
Ale jinak tento film mi přijde horší než Vetřelec vzkříšení který byl alespoň dobrou komedii zapadající do loru.
V jednom z trailerů je zachycena posádka v plné sestavě na palubě lodi, kde se dozvíme účel jejich cesty a složení samotné posádky. Ve filmu nicméně tato scéna není a mě by zajímalo proč? Je to jedna z nejlepších scén, kde se všichni chovají přirozeně a člověka to vtáhne do děje.
Samotný film je pak akce za akcí, uprostřed filosofická a trochu uspávající pasáž, kde android učí androida hrát na flétnu a mimo jiné ignorovat tři zákony robotiky. (A filosofují tu vlastně jen roboti, což je zajímavé. Má to být nějaké poselství, že se lidstvo až moc spoléhá na informační technologie a tím sami degenerujeme? Rozhodně to tak vyznívá, neboť androidi ze sebe ve snímku vydali víc emocí a myšlenek, než samotní členové posádky.) Poté opět akce za akcí. Já jsem si ale ty akce neužíval, jelikož byly zbytečně vyhrocené a dokonce cvičené opice by měly vyšší šanci na přežití, než naše posádka. U takových akcí je vážně jedno, jak to celé skončí, s hrdiny je zkrátka těžké nějak soucítit a nebo se dokonce ztotožnit. Příkladem může být Katherine Waterstone, která se zrovna vrátí na loď poté, co viděla rozervaná těla svých kolegů a sama jen tak tak přežila. Ona se ale chová, jako by se vrátila z fitka. Hodí sprchu, dělá palačinky, div si u toho nezpívá a nemá problém se usmívat od ucha k uchu. To mi fakt přišlo mimo. Vždyť to má být seriózní horor! Vůbec ten scénář byl divnej a to přitom režisér a scénáristi jsou z původního (a vynikajícího) Vetřelce!
Stěžejní postavou je tu stejně jako v Prometheovi android. Filmy by se tedy měly přejmenovat na David (Prometheus) a Walter (Alien: Covenent) a pak bych tomu rozuměl. Tohle zkrátka není vetřelec. Podle všeho by měl přijít ještě třetí díl, aby se kruh uzavřel. Z mého pohledu se ale není nač těšit. Dosavadní trilogie je tak špatně vedená, jak to jen jde. A je mi z toho smutno, protože Vetřelec táhne a jen díky Vetřelci 1-3 měl Prometheus takové tržby. Covenent je už zrcadlem Prometheovi a z tržeb je znát, jak to pánové pěkně pohnojili.
V roce 2012 se Ridley Scott vrátil ke svému vesmírnému dítku mysteriózním prequelem Prometheus, který měl rozkrýt původ legendárního xenomorfa. Výsledkem byl neucelený zážitek, který nabídl minimum odpovědí a přehršel nových otázek. Na vině stojí příliš mnoho motivů, které se Scottovi nepodařily vkusně zaonačit do příběhu. Filmu se ale nedá upřít vytříbená technická stránka, která podtrhuje režisérovy nezpochybnitelné kvality. Při zhlédnutí vystřižených scén je navíc vysvětleno několik nelogičností v narativní lince a celý snímek tak dosahuje kompaktnějšího rázu. Vzhledem ke všem těmto důvodům jsem na nejnovějšího Vetřelce s podtitulem Covenant šel s mírnou dávkou optimismu, umocněnou "výživnými" trailery a bohatou mediální kampaní nabízející dokreslující scény ve filmu neviděné. Úvodní dvacetiminutovka podstupuje povinnou nudnou expozici – představují se typizované postavy a pomocí oslích můstků, založených na dětské naivitě aktérů, míříme kupředu k hojnému hodování. Jakmile akce započne, Scott se vytasí s hutnou atmosférou. Fungujícímu nátlaku na divákovy potní žlázy přispívá i výtečná kamera, jenž koresponduje s jasnou vizuální představou režiséra. Stejně jako u Promethea, i zde se Scott snaží vytvořit přesahující příběh evokující u diváka věčné existenciální otázky týkající se našeho zrodu. Akční pasáže jsou tedy střídány intelektuálními dialogy mezi dvěma androidy ztvárněnými Michaelem Fassbenderem (ano, jedná se o dvojroli) o účelu a stvoření. Tyto dilemata androidi předkládají se vší pompézností prostřednictvím citace anglického romantika, čímž chvílemi scény působí jako “onanie“ hloubajícího osmdesátníka. Naštěstí pro Scotta jsou i občasné scénáristické “špeky“ stravitelné díky fenomenálnímu výkonu Fassbendera, který je stejně jako v Prometheovi herecky nejvýraznější a tentokráte dostává i nejvíce prostoru. Poměrně fikanou zápletku se podařilo vkusně naroubovat do děje a zároveň šikovně rozehrát možnosti dalšího pokračování. Velká část otázek byla zodpovězena, díky čemuž se částečně pozměnil i můj náhled na Promethea. S kina odcházím s uspokojivým pocitem a pozitivním náhledem do budoucna. Z nového Vetřelce je cítit jistota zkušeného režiséra a poučení z chyb minulých. Pokud to tak půjde dál, třetí díl bude očekáván ve Valhale. 80%
Veronice Joštové,
S láskou rozerván, tvůj vetřelec.
Tohle nikdy vzniknout nemělo, neuznávám tento díl, Je to odpad. To se mi i více líbili ty laciné napodobeniny. Prostě se nesmířím, kam děj a vývoj Vetřelce šel. Ani nechápu, jak režisér, který tomuto legendárnímu monstru vdechl život, aby jej takto zprznil...
Vetřelčí sliz se dobelhal do bia šestým dílem, který je vlastně dílem druhým i následuje pokorně Promethea, který před nějakým tím rokem rozohnil mezigalaktickou fatru plnou rozčarování. Nyní vesmírná kocábka Covenant přivezla dvouhodinovou vesmírnou nálož, která navzdor špatným kritikám mému já zainteresovala a explodovala v příjemné zkontaktování s mým okem. Potěšilo mě obsazení Jamese Franca, který má v tomto díle co říct a taky řekne. Film se hezky vklínil mezi již zmíněného Promethea a Aliena, který v roce 1979 tohle franšízové šílenství započal. Ač může Covenant někomu přejít v nechuť, já jsem si velmi pochutnal na výtečně uvařené polévce pln dobře propečených facehuggerů jenž osobně vetřelčí taťka Ridley Scott připravil i se stále neplným břichem se těším v budoucnu na repeté.