Z počátku jsem byl hodně nadšený, vypadalo to jako svěží vítr v samurajských vodách, ale film je také dosti utahaný a zdlouhavý. První díl Kenšina není špatný a těším se na další. Příběh samuraje v relativně nové době je zajímavý. Souboje jsou hezké, scénář dobrý.. uvidím, kam se bude dál Kenšinův příběh ubírat.
Byl to zajímavý risk, protože převést anime do hrané podoby není vůbec lehké. Dvakrát tolik, když jde o jednu z ikonických postav japonské mangy. Výsledek ale rozhodně překvapil. Jsou na tom vidět velké peníze, ale že se povede zachytit styl anime tak věrohodně, zvlášť v hraném filmu, to překvapilo i mě. Příběh je tradičně komiksový a ze začátku člověku z toho počtu postav a jejich jmen trochu tápe (krom hlavního hrdiny nevím ani jednu jménem). Po chvíli se ale zorientujete a příběh nabere patřičné obrátky. Nejvíc ale člověku utkví v hlavě souboje, které si berou to nejlepší z obou světů a kombinují to do celku dlouho nevídaného. Nejednomu fanouškovi hongkongské kinematografie se vybaví wire-fu, rychlá choreografie soubojů, ale zároveň přesnost a údernost samurajského stylu. Kenshin ale dominuje i v dalších prvcích a tato vypiplaná choreografie je jen zlomek toho, co nabízí. Opominut by neměl být ani dynamický střih, skvělé herecké výkony, hudba a naprosto dechberoucí kamera a scénografie. Těším se na další díl.
Mám pocit, že japonské live-action v životě nedosáhnou takové úrovně, abych je brala vážně. Potenciál jsem viděla v historickém kontextu a zápletce s opiem, naneštěstí zde převažovaly stereotypní scény a strojené rozhovory. Za fatální přešlap považuji dvojnásobnou „slečnu v nesnázích“. Souboje bych akceptovala, příliš se v nich „nelétalo“. 60 %
Bezva podívaná.... postavy jsou skvělé... akce se je dostatečný přísun a posledních 30 minut jeden velký nářez na live-action film dost kvalitní... pro milovníky samurajských filmů povinnost ,ale pozor žádné hektolitry krve necákají, Kenshin přísahal že nikdy nezabije a tak má katanu s ostřím na opačném straně
Zábavná adaptace s typicky veselým a barevným vizuálem a výstředními postavičkami, která však ve své grotesknosti stále výborně funguje nejen jako zábava, ale také jako příběh se zajímavými postavami a pestrou škálou emocí. Kenshin dokáže využít svoji předlohu a vytěžit z ní to zajímavé, to jest kulturní a vizuální atraktivitu Japonska, pestrost a nejednoznačnost daného historického období a přiznaně přehnaný anime vizuál (to jsou hairstyly). Byť se syžet může zdát klasický až fádní, je opentlený řadou výrazných sympatických postav, podnětnými zamyšleními nad japonskou životní filozofií, rozdivočelou akcí (ta nijak přespříliš nevychází z uhlazené hongkongské školy, ale o to víc udělá dojem sama za sebe) a také samozřejmě roztomile jednoduchým asijským humorem. Pán prstenů, Gladiátor či Temný rytíř současného japonského filmu.