Články o Akira

Technologický vývoj je především v posledních dvou stoletích úžasný, úroveň života na Zemi se v obecném měřítku stále zlepšuje a od druhé světové války jsme neměli válečný konflikt, který by vojensky rozmetal regionální meze a připravoval o život miliony lidí (přestože strašlivé genocidy v Africe se nesmí přehlížet a některé vnitrostátní diktatury nepolevují). Budoucnost civilizace přesto nevypadá zcela růžově. Ve vybledlých barvách ji často vykreslují také filmová díla, ať už ta původní, nebo odvozená z obvykle mnohem komplexnějších literárních zdrojů. Představme si šťastnou třináctku dystopických snímků, jež během necelých sta let nejvýrazněji utvářely přemýšlení o tomto subžánru, který se nemusí omezovat pouze na ryze futuristické science fiction.

Jedná se o velké hollywoodské sci-fi, jaké opravdu nevzniká každý rok. Stvořitel od režiséra Garetha Edwardse (Godzilla, Rogue One: Star Wars Story) vypráví o blízké budoucnosti, kdy lidstvo pomocí odpalovací a špionážní satelitní technologie Nomád potírá zbytky robotické umělé inteligence v jihovýchodní Asii. Nabízí scénografii jako z Avatara či Spielbergových sci-fi, a přitom stál jen 80 milionů dolarů (Avatar 2 vyšel bezmála na půl miliardy). Měl být revolucí, jenže tuzemské publikum i kritická obec ho přijaly chladně. Málokdo se totiž pozastavil nad tím, že nejde ani o revoluci, ani o otrocké přepisování, ani o dílo aspirující na filosofické ceny. Stvořitel je působivé vyvrcholení žánrové etapy, které je v každé scéně tak zábavné, velikášské či dojemné, že by ho AI nikdy stvořit nedokázala.

V letošním prosinci Netflix nabízí mimo jiné dvě novinky špičkových hollywoodských filmařů, nový dokument o sériovém vrahovi, kultovní animáky či jeden z nejslavnějších westernů všech dob.

Miliony zombies, on-line erotika, animáky pro dospělé či vězení, v němž nelze přežít.

Těžko uvěřitelných 30 let nás již dělí od začátku desetiletí, v němž se mainstreamová filmová tvorba posouvala k vypravěčským i stylistickým standardům, jaké ve větší míře přetrvávají dodnes. Která díla z 90. let se nejvíce zasloužila o progres filmové formy či žánrového zacílení?

Filmový kritik Kamil Fila spustil v době pandemie koronaviru ve spolupráci s divadlem Venuše ve Švehlovce sérii pozoruhodných celovečerních videopřednášek, které se vztahují k současné situaci. Čtyřdílný cyklus uvedl v pátek třetí část, v níž se dočkáte nejen zajímavých informací, ale též celého množství videoukázek v prostoru krásného divadla za doprovodu originální scénografie. Po epidemických a apokalyptických filmech dochází na utopie a antiutopie. Ideální příležitost vyzpovídat Kamila Filu.

Čas běží neúprosně vpřed a čím dál častěji se stává, že klasické snímky, které ve své době předpovídaly vzdálenou budoucnost, už z pohledu dneška svůj futuristický statut ztrácí - nikoli pro své kvality, nýbrž jednoduše proto, že jejich děj je již z kalendářního hlediska záležitostí minulosti. Jaké filmy to jsou a jak jejich vize při srovnání s realitou vyznívá?

Sotva trochu utichl humbuk kolem seriálu Mandalorian a rozporuplně přijímané deváté epizody, už se začíná hlasitě hovořit o tom, jak to s dalšími projekty ze světa Star Wars vlastně bude. A dle čerstvých informací by mohlo dojít k zajímavé spolupráci.

Rok 2020 je tady a tím pádem nastává čas na všemožná vyhodnocení toho, co nám uplynulé desetiletí ve filmové branži přineslo. A od čeho jiného se odpíchnout než od mnoha skvělých filmů, které nám naservírovali nadaní režiséři. Ať už jde o nováčky nebo o protřelé tvůrce, uplynulá dekáda je plná autorů, kteří v ní zanechali nesmazatelnou stopu. Představme si bez dalšího protahování ty nejvýraznější.

Film Uncut Gems, režírovaný bratrským duem Bena a Joshe Safdiových, je počinem roku, ne-li několika posledních let. A to, že je v hlavní roli Adam Sandler, by nemělo odradit ani ty největší z jeho odpůrců.