Chytrá, sympaticky zahraná, ale jinak nevýrazná romantika, která se po celou dobu pohybuje po hodně malých krůčcích a nepřinese nic, čím by jiné žánrovky předčila.
Je možné někoho milovat na dálku? Přes jistá omezení, která si sami způsobíme? Dá se láska jednoduše "pauznout", abychom ji pak mohli od stejného místa pustit dál? Kdo tyhle vztahovky může, nebude zklamán. Pro pořádnou realistickou depku si odskočte k Blue Valentine. 70%
Velké dilema. Na jednu stranu jsem strašně vděčná za tyto malé nezávislé snímky, protože ty alespoň ukazují všem těm mainstreamovým americkým romantickým filmům, co to vlastně znamená mít v kolonce žánr napsáno "romantický". Like Crazy právě svým pojetím, stylem a procítěním strká hravě do kapsy většinu romantických filmů, které jsem viděla v poslední době. Na druhou stranu jsem ale čekala o dost více, film tak nějak prošuměl a nezanechal ve mně absolutně nic, sám trailer se mě dotkl daleko více. Konec mi taky moc nesedl. Příběh je jednoduchý, ale je to takový ten malý příběh jako vystřižený ze života. Moc ráda bych tu jednu hvězdu přidala za to, jak přirozeně celý film působí nebo za skvělé dva mladé herce Felicity Jones a Antona Yelchina, ale asi bych neměla úplně čisté svědomí. U tohoto snímku mě to velmi mrzí.
Anton Yelchin a Felicity Jones byli jako americko-britský pár studentů, kteří se zamilovali, vzájemně se utvrdili v jejím porušení amerického víza a následně se několik let naháněli ve vztahu na dálku, vybraní bezvadně, stejně jako Jennifer Lawrence do vedlejší role neustále doufající a odmršťované "náhradní" přítelkyně hlavního hrdiny. Škoda, že samotný film je natočený tak nezáživně, že mě už nějakou dobu před koncem přestalo zajímat, jestli se nakonec dají opět dohromady.