Klajnik
9 194 bodů •
0
Neni to anti-emo film, jak tu tomu jejich komunita sráží hodnocení. Emaři nejsou citlivý - jsou přecitlivělí, páč jsou emocionálně labilní. Jsou to vztahovačná košťata postihnutá nevkusem. Problém vidím jednoduše v tom, že je to špatnej film. Totiž já asi před měsícem viděl novou "Místnost Sebevrahů: Hater" z roku 2020, která mne překvapila a pochytil jsem, že je tam návaznost na první díl. Ten jsem přetrpěl během dnešního dopoledne. primárně mne zaráží jak špatně zpracované to je po psychologické stránce protagonisty, na čemž by to mělo stát. Tento aspekt filmu byl totiž obzvlášť dobře zvládnutý v nepřímém pokračování. Divák tedy kouká na nevzhledenej, možná až hnusně natočenej film plnej labilních postav, s jejichž jednáním nelze míti empatie, protože je to dějově vratký, neúplný, neprokreslený. Rozvedu: Co měla být ta teplá aféra? Scéna, kdy se udělá při judu byla směšná. Vážně to muselo vést až k uzamknutí se ve vlastnim pokoji, hraní nějaké hry, simpování nějaký labilí kurvě a pokusům o sebevraždu. Mám si to vysvětlit tím, že protagonista byl emocionální už od začátku? Takovej se ale zprvu nejeví. Chápu, že ho ranilo, že se mu lidi smějou za to, že se udělal při sparingu, ale to vážně nebyl dost silnej důvod k tomu všemu... Do dění jsem tedy nebyl zainteresovaný. Pouze jsem z distanci hleděl na ty afekty emo-retardů a byl tím děním obtěžován. Stejně tak je spousta scén zcela neumětelsky zpracována. Když protagonista vejde ozbrojen do školy, chodí po chodbách s nedozapnutými kalhotami. Gun má v klokaní kapse mikiny. Hádám, že divák měl být v této pasáži postupně napínán v domění, že protagonista něco provede. Tento apel neni vůbec znát. Tvůrce nebyl schopný pracovat s gradací. Spousta rozhovorů je zkratkovitá a chování postav se zdá být patetické kvůli vytrácející se integritě děje.
Místnost sebevrahů
La chambre des suicidés
Miestnosť samovrahov
Öngyilkosok szobája
Soba samoubica
Suicide Room
Зал самоубийц
