Dva rekordy dokazující, že 2023 je nejlepším filmovým rokem století
Nic z toho samozřejmě neznamená, že všechno je v Hollywoodu růžové. Herci a scenáristé jsou poprvé od roku 2008 ve stávce proti studiové asociaci AMPTP a dožadují se zvýšení mzdy, lepších pracovních podmínek a ochrany proti umělé inteligenci. Očekávaný velkofilm Duna: část druhá se kvůli tomu z plánované listopadové premiéry odsunul až na březen. Řada filmů z ranku dříve neomylných komiksových adaptací prodělává a mocná společnost Disney se stává otloukánkem filmového průmyslu, jehož projekty jako Indiana Jones a nástroj osudu, Malá mořská víla či Strašidelný dům tratí stovky milionů dolarů.
Tři top filmy a žádné sequely
Maják naděje ovšem existuje. Dopadnou-li stávky ke všeobecné spokojenosti (což se momentálně jeví jako sci-fi), průmyslu to může jedině pomoct. Zatím nejúspěšnější filmy roku nejsou ani komiksovky, ani Rychle a zběsile 10, ani hrané předělávky animáků – tedy díla, na něž i řada renomovaných filmařů nadává jako na zhoubu kinematografie. Top trojku utváří Barbie (tržby 1,384 miliardy dolarů), Super Marion Bros. ve filmu (1,359 miliardy) a Oppenheimer (854 miliony).
Poprvé od roku 2001 se tedy přetrhává trend sequelů dominujících americké i světové produkci. Ten nastoupil v 70. letech, kdy enormní úspěchy raných letních blockbusterů jako Čelisti a Star Wars přesměrovaly pozornost studií právě na pokračování dominantních filmů, které se skvěle prodávaly i v jiných médiích.
Před dvaadvaceti lety přitom trojici nejvýdělečnějších snímků tvořily Harry Potter a kámen mudrců (975 milionů), Pán prstenů: Společenstvo prstenu (881 milion) a Příšerky s.r.o. (529 milionů). Šlo o původní filmová díla, která měla v zádech buď oblíbený literární zdroj, nebo renomované pixarovské studio. Z celé trojice se postupně vyklubala lukrativní série.
U letošních premiantů je situace trochu jiná. Barbie a Super Mario vychází z popkulturních fenoménů, ať už hračkářských či videoherních. Jejich pojetí a příběhy jsou ovšem výplodem filmařů a filmařek. Po zádech se plácá hlavně režisérka Barbie Greta Gerwig, jež snímek komentující patriarchát a zažité genderové stereotypy pojala jako svéráznou parodii. Oppenheimer Christophera Nolana pak sumíruje značnou část života strůjce atomové bomby Roberta J. Oppenheimera v režisérově nezaměnitelném komplexním stylu. Vznikl sice na motivy knižní předlohy, ale formálně jde o další originální Nolanův počin. Takový zájem o snímek pojednávající o muži, jehož jméno si ke konkrétním historickým událostem zase tolik lidí přiřadit nedokáže, je vskutku ojedinělý.
Zatímco Super Mario apeloval na mladší publikum a cílovku nalezl snadno, Barbie a Oppenheimer hodně těžili ze souběžného uvedení v kinech. Premiéra dvou zcela odlišných snímků vyústila v internetové šílenství s tagem Barbenheimer, na němž se oba tituly úspěšně svezly. Stranou tím pádem odstrčily pětku Indyho i sedmičku Mission: Impossible, které coby jedny z nejdražších filmů všech dob prodělaly. Kolem Barbenheimera nicméně zbývalo dost drobků hlavně pro horory, jimž se dlouhodobě daří. Finančně zaválel třeba levný pátý díl Insidious s podtitulem Červené dveře (188 milionů při 16milionovém rozpočtu) nebo nezávislá senzace Mluv se mnou (63 milionů oproti pětimilionovým nákladům).
Nadílka původních děl od legendárních filmařů
Minimálně Barbie, Oppenheimer a Mluv se mnou navíc posbíraly skoro jednohlasně nadšené reakce a dokazují, že o kvalitní filmy dle původních námětů zájem přetrvává. Na tom by se mohly svézt i zbývající premiéry tohoto roku, mezi nimiž jsou hodně atraktivní a originální tituly. Na konci září dorazí do IMAX novinka Garetha Edwardse (Godzilla) Stvořitel. Dystopická sci-fi o válce mezi lidstvem a umělou inteligencí vznikla levně za 80 milionů dolarů a z ukázek vypadá jako velkolepý následovník Spielberga s Cameronem.
Originální a kvalitní snímky tudíž stále vznikají a publikum je snad začíná doceňovat. Ještě roku 2021 nebyly pouze dva z desítky nejvýdělečnějších filmů roku sequely a takové statistiky platily skoro pro celé minulé dvě dekády. Otázkou je, jaké si z toho studia vezmou ponaučení. V případě Barbie se nabízí vkládat větší důvěru a prostředky autorským režisérkám. Jenže Warneři spíš investují do výroby svého hračkářského vesmíru plodícího další sadu pokračování. Rok 2023 je nicméně zatím dost turbulentní, aby bylo možné z něj něco konkrétního vyvozovat.