martin-mickey-stusak
36 594 bodů •
8
Mladé nadšení v konfrontaci s brutalitou války. Další námět nejednou použitý v rámci protiválečné filmové kampaně. Tento příběh je z období první světové války odehrávající se na poloostrově nacházející se v provincii Çanakkale v Evropské části Turecka. A není nezajímavý. Pomalejší tempo zvýrazňuje myšlenku děje v souběhu s krásnými scenériemi naší matičky Země. Ano, kamera je ve své smyslu ohromující, ať se děje co se děje. Po výpravné stránce jsou i bitevní scény na vysoké úrovni. Scenáristicky už je to takové všelijaké. Máme tu dva mladíky vstupující do armády, kteří potěší jistou sympatií k sobě samém, ale bohužel nějak zůstává utajeno, proč tak vlastně činí. Jsou snad motivováni propagandou médií? A proč je vlastně pro Austrálii Gallipoli tak důležitá, že jim stojí za to tam bojovat? Možná divák najde odpověď právě v daném příběhu a to hlavně v rámci absurdity válečných skutků. Ale i tak ta informace nějak chybí, poněvadž si tak nejsme jisti, zda jsme svědky statečnosti, vymývání mozků nebo obojího. V rámci emoční rezonance však filmového poselství dosaženo je a to v plné výši. Jediné, co divácky zabolí, je násilné zakončení filmu. Emočně, ani jinak psychologicky, to prostě nezabírá. Jestli se jedná o jeden z nejlepších protiválečných filmu je na diskuzi, ale je fakt, že je krapet opomenut a je to už po filmové stránce škoda.
