martin-mickey-stusak
36 767 bodů •
9
I snímky o řidičích náklaďáků, buď na stavbě nebo v kamenolomu, patřili mezi tzv. výrobní filmy, mající v sobě nějakou moralizační výpověď. To patřilo například pro televizní snímek ´Noční jízda´ (1972) nebo ´Kdo hledá zlaté dno´ (1974). Ještě před těmito snímky vznikl tento slovenský, který se sice dobovou ideologii okatě snaží obejít, ale svou silnou moralizační výpověď nezapře. Příběh tedy odehrávající se někdy v 70 letech a ukazuje, jak silný může být pracovní kolektiv. Dnes jednoduše řečeno, jak si v partě dokáží vzájemně porozumět a pomoct si v životní nouzi. Taková námět, byť se zcela jinou problematikou, tvůrci použili už dříve, třeba ve snímku ´Na pochode sa vždy nespieva´ (1960), kde si Vlado Müller zahrál také, byť ne hlavní postavu. Různé charaktery jsou tak předností, z nichž nejvíce vyčnívá Jan Tříska, samozřejmě do slovenštiny nadabovaný, v roli sígra a namyšlence v otázce pracovních úspěchů. Jeho prostřednictvím je tu krásný odkaz na francouzský snímek ´100 000 dolarů na slunci´ (1964), neboť je v jedné scéně přirovnáván k Jeanu-Paulovi Belmondovi, kterého Tříska před svou emigrací na Západ daboval a který ve zmiňovaném filmu hrál taktéž řidiče náklaďáku a vcelku charakterově podobnou roli. Kolektiv je tedy kolektiv a tímto se vyobrazuje silný příběh o vyrovnání se s minulostí vlastními silami, právě s jistým moralizačním aspektem, neboť nechtěná pomoc jednoho z party, mající k tomu své důvody, překročí hranici zákona, čímž je do toho zapleten i zbytek party, aniž by o to věděli. A jak se kdo k situaci postaví? Vlado Muller pojal svou postavu adekvátně a naprosto pevně už ve svých základech. Právě jeho postava se snaží vyrovnat se svým problémem sám, zodpovědně a bez pomoci. O tom ten příběh je. Ona výrobní sféra s náklaďáky jakožto prostředí, ve kterém se to celé odehrává, je po filmové stránce úžasná. Co záběr na T 138, to perla a ve svém smyslu i reklama na dovednosti takového stroje. Fanouškům Tatry musí při scéně přejezdu přes vodu plně naloženého srdce zaplesat. ˇDosť dobrý chlapi´ je dost dobrý film nejen svým námětem, ale i zpracováním. Na počátek politicky normalizačních 70. let docela tvůrčí zázrak. Škoda pozapomenutí snímku. Dnes už něco podobného nikdo nenatočí.
Dosť dobrí chlapi
Quite Good, Chaps
Remek fickók