Recenze filmu Melancholie

71%

Komentáře a recenze 60

Dle počtu bodů
hrumsrt
hrumsrt
10 687 bodů
7
Legendární dánský provokátér Lars von Trier si nikdy nebral servítky a už téměř čtyři dekády se mu daří diváky okouzlovat svými vyhraněnými názory, které si mu pokaždé nějak dařilo zakomponovávat do jinak vypointovaných snímků.. A i když moc fanoušků v posledních letech asi nezískal a přetrvává obdiv za kultovní seriál Království, anebo netradičně pojatou gangsterku Dogville, tak stejně není nutno ho jako tvůrce podceňovat, či na jeho tvorbu v nynějším století úplně zapomenout.. Melancholie je příběhem smutku, beznaděje a taky dvou rozdílných polovin, jejíž pojítko už si musí možná každý vyložit po svém. Zatímco první polovina ve štěstí a veselosti hledá smutno a depresi, pokouší se druhá paradoxně o opak. Přece svatbě se neříká veselka jen tak, ale von Trier nemá zábrany nové pouto zneuctít. Ze sne všech malých dívek ždímá zármutek a v lidech odkrývá jen to nejhorší.. Načež druhá polovina, která kompletně mění náladu a vůbec celý žánr filmu, vnáší do přirozeného nástupu deprese a existencionální krize nádech ironie a radosti.. Atmosférická lahůdka kritizující kromě snobství snad i neovlivnitelnou pomíjivost života. A pro co nejromantičtější vyprávění si navíc půjčuje surrealistické náhledy na svoje dva světy.. Melancholie v sobě skrývá kromě sociální kritiky, feministického nádechu, především ironii, kterou rozmotává především nad eskalující rozkoší blížícího se konce světa.. Nebe je dole, zkáza je spása a svatý obřad je poslední kapka pro spuštění apokalypsy! 75%
liborek_
liborek_
7 283 bodů
8
Stejně jako von Trierův předchozí kus, i Melancholia je film otevřený mnoha interpretacím. Nerad bych opakoval postřehy již vyřčené, proto se pokusím vypíchnout jen pár věcí, které mě napadly v průběhu promítání. Ovšem pouze heslovitě, protože konec světa se blíží a na dlouhé souvislé elaboráty není čas:__ 1. Dichotomie šílenství a normality. Ta je rozvíjena v symbolických dvojicích jako Justine-Claire, Melancholia-Země (při pohledu z vesmíru), Melancholia-Měsíc (při pohledu ze Země - včetně dvojítých stínů úhledně zastřižených stromů; vidím, že odkaz na Loni v Marienbadu nenapadl jen mě), čísla 19-18, sen/představa-skutečnost...__ 2. Změna paradigmatu. Normálnost je postupně zpochybňována a konvence se z hlediska omezenosti lidského života stávají šílenostmi (viz nesmyslnost svatebních rituálů, banální proslovy - "Prostě tě miluju" -, důraz na materiální zajištění, neomezená víra ve vědu a neschopnost vidět její limity, reklamní slogany..). To, co se normálním lidem jevilo jako šílené (zde symbolicky Justinin svatební zkrat a její následné deprese), se ukazuje jako pouze jiný myšlenkový svět. V bezprostředním očekávání katastrofy se dříve šílená Justine chová normálně a racionálně, zatímco dříve normální Claire a John zešílí.__ 3. Nic není jisté. Tak jako se 18ka změní v 19ku, tak jako se vědci snaží na "kalkulačce" spočítat dráhu osudu, podobně i hranice mezi představou, snem a skutečností může být otázkou pouhého úhlu pohledu či vnitřního prožitku.__ Trier sám je šílenec; vyrobil pro nás šílený film a je na nás, nakolik si chceme té šílenosti líznout. Herci jsou skvělí, kamera esteticky provokativní, záverečné NIC dokonale uklidňující... 4 a 1/2*
Savel
6 739 bodů
10
Lidé s depresívními poruchami mají tendenci se v kritických situacích chovat klidněji než zdraví lidé, protože jsou zvyklí očekávat to nejhorší. Nejlepší katastrofický film.
Janíček
Janíček
6 447 bodů
4
Melancholia bola pre mňa sklamaním.Keď som to ledva dopozeral, pýtal som sa sám seba aké boli moje očakávania. Čakal som niečo, čo ma priklincuje a vyrazí mi dych.Čakal som, že Trier nakope všetkým amikom rite a poskytne svojský pohľad na koniec sveta, ktorý bude dramatický, frustrujúci a budem ho sledovať tak, ako som niekedy sledoval Tanečnicu v tme.Naďalej Tanečnica pre mňa ostáva jeho najlepším filmom a myslím, že ju nič neprekoná. Kirsten Dunst nejako zvlašť nemusím, sama film neutiahne (Maria Antoineta) Charlote Gainsbourg mi je nesympatická asi aj vždy bude. Veľkolepé divadlo sa pre mňa bohužial nekonalo
celticek
celticek
5 916 bodů
10
Jsem rád, že jsem nakonec film viděl v kině. Těšil jsem se na něj moc. Úvodní sekvence mi připadala trošku zdlouhavá, ale obrazy, které Trier nastavuje, jsou velmi působivé. Z Kirsten Dunst pan režisér vyždímal, co se dalo. Nevím, co dodat, já osobně jsem byl uchvácen. Golfové hřiště má maximálně 18 jamek,ne? Snad někdy pochopím. ENJOY!!!
petra-satkova
4 740 bodů
8
No, tak to byla síla. Na filmy Larse von Triera se už musím připravovat dopředu, protože vím, že mě čeká nálož. Vizuální stránka filmu je úžasná. Lars natočil naprosto fascinující úvod, který se nedá s ničím srovnat. Pak přichází první část "Justine", tato část je to nejslabší na filmu. Chování Justine jsem moc nepochopila a celá tato část byla lehce zdlouhavá. Ovšem druhou části mě už měl Lars v hrsti, tato část je na jasných 5*, neuvěřitelně podmanivá atmosféra. Velké plus za to, že se zde neobjevují žádné velké nánosy patosu. Výteční herci včele s Charlotte Gainsbourg a Kirsten Dunst, která zde pro mě předvedla svůj nejpřesvědčivější dosavadní výkon. Úžasný film, který ze mě jen tak nevyprchá, ale to už bych si měla u Triera asi zvykat. A závěrečná scéna? Tak o té se mi bude zdát. Tu pátou hvězdu nepřidám pouze za tu ne až tak dobrou první část.
jaro.mir.mara
4 542 bodů
8
Nelíbí se mi ten pocit prázdnoty. Nelze pro něj nahlédnout za okraj. Ne proto, že strach nedovolí pohlédnout zpříma na neznámé, ale kvůli jistotě, že za okrajem jednoduše není nic. Nelíbí se mi ani, jak je ten pocit bezvýznamný. ___ Má být konec v doprovodu konfet a teskně krásné přepjatosti? Jak moc dusí člověka koridor konstrukce jeho kultury? Co to vůbec znamená svobodně dýchat? Trier hází špínu na škatulky, dusivý korzet tradic a odosobněné, naučené prožívání. Dort v 11:30, usmíváme se! A hlavně krájet společně, usmíváme se! A dáme si na terase víno, tak by to bylo krásné, tak bych si to přála. Je to upřímné zoufalství mrzačené duše. Být konformní znamená být dobrý; jak tento precedent bolí! Upřímné zoufalství, ano, ale je obhajitelné? Nelze jasně stát na straně kritika, který zatracuje touhu zpracovaného mozku prožívat nalinkované a na druhou stranu tuto kritiku prožívat, byť omezeně standardizovanými prostředky. Za mřížemi temnoty duše nebo za mřížemi korektnosti, nelze říct koho litovat víc. Ne ve světle pádu racionality jako opory lidství a stínu bytí fyzicky (i metafyzicky) zdaleka přesahující to naše, lidské. __ Prázdno, ticho, smutno. Jak povrchně se Trierovi podařilo mi tyto pocity napasovat do hlavy.. Možná to vypovídá mnohé o mně, jako povrchním člověku, sběrateli povrchní informací a emocí. Cítím se být součástí nanicovaté revolty a sebelítostivého a zároveň všekritického díla. Bereme se až moc vážně. A to i při sebereflexivní kritice. Hrozná egosamohaná. __ ps: fazole byly velefail.
Prcos
Prcos
4 453 bodů
6
Bylo to velice emocionálně vypjaté dílo,do teďka nevím co si o tom mám myslet.Ale že by měl takle vypadat katastrofický film o konci světa,to zas tak úplně nemyslím.Lars je hold jinej režisér než všichni ostatní,to všichni víme.
Petrson
Petrson
4 166 bodů
8
Po Antikristu se jedná celkem o "zábavný" film. Možná, že bez té srážky planet, bych si to více užil, protože film o melancholii, depresích, strachu by fungoval i tak. Výborní herci, dobře vystavěná atmosféra.