Chrustyn
44 045 bodů •
6
I v dnešní době je občas s podivem co v širší filmové distribuci dokáže vzniknout. "Somrák s brokárnou" vznikl jen díky experimentu, který před časem zkusili Tarantino s Rodriguezem (pro nezasvěnce se jedná o projekt Grindhouse, ve kterém Rodriguez nedávno pokračoval Mačetou) a jedná se o ten typ filmu, který divákovi už na začátku ukáže co od něj může očekávat. Je to ten typ filmu, kde se prakticky nevyskytuje jediná kladná nebo alespoň duševně normální postava, celé se to tváří jako ze 70. let a po chvíli divákovi nepřijde divné ani to, že někdo vypálí plný školní autobus. Je zde povoleno opravdu vše a občas to je i docela (ale značně zvráceně) zábavné. Divák musí přistoupit na hru, kterou po něm tvůrci chtějí a pokud očekává umění, nevyléčí ho z tohoto zážitku ani všechna Tarkovského díla po sobě. Problém nakonec není v tom, že je film odporný a debilní ale že není dostatečně, zábavně debilní po celou stopáž. Na šaškárny, které se zde odehrávají je prostě 90 minut až moc a divák se těch ustřelených a utržených hlav, rozpáraných těl a ustřelených ptáků (ne těch lítacích) brzy přejí.