Recenze filmu Dva ve vlně

Komentáře a recenze 7

Sheldon

16 079 bodů •3. 12. 2015

7.5

Dramatickými vrcholy filmu jsou pochopitelně stěžejní filmové události jejich tvorby – filmový festival v Cannes v roce 1959 a premiéra legendárního filmu U konce s dechem. Laurentovi se mistrovsky podařilo na diváky přenést atmosféru, že právě tyto události rozdělily kinematografii na předtím a potom. Laurent pochopitelně dále komentuje slavnou éru Cahiers Du Cinema, objevování dvou Hollywoodských režisérů, z kterých zejména Truffaut učinil popkulturní ikony – Alfreda Hitchcocka a Howard Hawkse. Laurent však kromě obrovského množství informací a skvěle vybraných filmových ukázek, klade důraz na osobní zaujetí filmem a vnitřní posedlost obou velikánů, které činí z tohoto dokumentu výjimečné dílo hodné pozornosti. Pro milovníky kinematografie tento dokument rozhodně není 93 minut ztráty času.

liborek_

7 283 bodů •18. 11. 2010

8

Tento dokument o vztahu Truffaut -Godard nebo o Nové vlně jako celku není nic moc. Tomu, kdo se v tématu příliš neorientuje, nebo oba zmíněné pány nezná, bych tento film pro začátek asi nedoporučil - V rychlém sledu se bezdůvodně skáče od jedné informace k druhé, vzniká nepřehledný mišmaš střípků z jejich života i díla, který je navíc omezen na období, kdy se oba považovali za přátele. Vlastní vztah obou režisérů je také vlastně pořádně rozebrán až ke konci, kdy je citována známá korespondence ukončující jejich dlouholeté přátelství. Jak se ale vyvíjelo v průběhu 60. let, jaký byl jejich vztah v době nejprudšího tvůrčího vzestupu obou pánů, se dozvíme jen útržkovitě a zmateně. Spíš byl kladen důraz na vztah Jean-Piere Léauda k oběma režisérům, což je sice potěšitelné, ale dokládá to zmatenost a neujasněnost tvůrčího záměru. Pokud jde o filmy, celá velká řada Truffautových filmů, které přišly po Americké noci, už není např. zmíněna vůbec (o Godardových nemluvě). Nicméně, odhlédnu-li od těchto nepříjemných skvrnek, dokument jsem si vlastně celkem užil. Neskromně přiznávám, že téměř všechny filmy, které zde byly ukázkami připomínány, jsem viděl a náramně jsem si na ně zavzpomínal, připomněl a dostal na některé z nich znova chuť. Proto moje hodnocení odráží spíše mé sentimentální pocity, než skutečné kvality dokumentu. Pokud se však někdo chce dozvědět o životě a filmech obou režisérů víc, sáhl bych asi ještě po dalších pramenech. Např. o Truffautovi doporučuju knihu Truffaut: A Biography od Antoine de Baecque a Serge Toubiana. A hlavně... Koukat na jejich filmy...