80%
Pomineme-li debutová Pravidla lži, v nichž Sedláček řešil ještě mezilidské vztahy v obecné a nadčasové rovině, pak je stále patrnější, že s každým dalším filmem přitvrzuje. Od ještě více či méně laskavého pozorování (Muži v říji) se přes kousavou ironii (Největší z Čechů) a analytickou kritičnost (Rodina je základ státu) posunul ve Sráčích až k neskrývané jízlivosti a posměšné jedovatosti. Propojení socialismu s kapitalismem a mafiánů s hrdiny skrz Michala Davida a jeho hudbu je možná zkratkovité a pro zmíněného zpěváka a skladatele ne úplně zasloužené, každopádně ale výstižné a velmi působivé.
