Tolik potencionálu, ale ne, uděláme „nonsense blockbuster“, kde se budou všichni chovat přesně podle šablony a předvídatelně až to bolí... Vypadá to epicky, ale to je bohužel všechno.
Před 13 lety jsem zavítal do kina na první díl. Tehdy mi bylo jedenáct let a měl jsem všechny legendární skvosty kinematografie ještě před sebou. Ovšem jsem v té době už vnímal jakousi kvalitu a technickou stránku vizualizace filmového světa, protože v první dekádě nového tisíciletí se spousta filmařů v té době předhánělo v technologiích, použití motion capture a jeho celkového využití v CGI. The way of water posouvá tyto hranice o dalších minimálně 10 pět dopředu a ukazuje fakt, že se na film takové produkce vyplatí počkat tak dlouho právě kvůli vizuálu, který vás naplno pohltí a přesune tak na stříbrném plátně přímo do galaxie Alpha Centauri na planetu Pandora. Budete s filmem společně objevovat nově představené krásy přírody, alternativní zvířata, které se až podezřele podobají těm naším a budou vám představeny také nové kmeny, které jsou také velkou částí příběhu. Podvodní svět je jen třešničkou na dortu skvostné explorace a film mi tak mohl nabídnout hádám úplně první multižánrový dokument, který se krásně režijně do filmu hodí a má svou zaslouženou epičnost. Spoustu lidí zajímá příběh, který se už v prvním díle jevil spíše průměrnější, kýčovitější a podle klasické šablony blockbusteru. Druhý díl ale posunuje příběh o dost dál a konflikty se neřeší moc na diplomatické úrovni, ale spíše v rodinném poutu, který pokládá slušný základ pro nově představené postavy a už teď jsem si je naprosto oblíbil. Cameron je tohoto řemesla znalý a lze poznat jistá inspirace z jeho předchozích filmů. No a působí to bravurně. Soundtrack není taková bomba, jako od Hornera, ale základ z prvního dílu tam má a dalo se s tím dobře pracovat. Škoda, že působí dost nedotaženě , protože má potenciál některé scény vyšvihnout ještě dál, než jsou. Celkově spokojenost, povinný kino zážitek. O víkendu jdu potřetí, miluju to.
Audiovizuální masakr, můj první IMAX a zároveň Cameron v kině, naplnil očekávání. Strhující záběry do přírody a především ty pod hladinou. Těžko hledat líbivější film. Co se týče děje, tak je to zase takové plytké, jako u jedničky. Jisté berličky s uloženými daty jistých postav z jedničky nebo nemožnost navázat nějaké soucítění s hlavními postavami.
Technicky dokonalý film, kterému podráží nohy přepálená stopáž, stupidní děj a slušně řečeno neuspokojivý konec. A zajímalo by mě, koho napadlo použít ten šílený font na titulky (Papyrus?).
Cameronovi se rozhodně nedá upřít, že umí precizně zpracovávat tradiční příběhové motivy. K tomu přidejte snahu o technologický pokrok a snahu poukázat na nějaký problém spojený s ničením přírody. Jenže tohle všechno jsme už měli v jedničce. Zápletka je vlastně úplně stejná, ale v prostředí moře, kdy je o půlhodinu delší a máme tu více postav, takže si k většině z nich ani nemůžeme udělat citové pouto. Nejlepší dějovou linku má jednoznačně Miles Quaritch, který je hnán pomstou, snaží se pochopit svého nepřítele a zároveň navázat aspoň nějaký vztah se svým odcizeným synem. Hlavní zápletka je ale daleko méně osudová než v minulém filmu a celé je to vystavěné tak, abychom očekávali, co bude v pokračování. Jednička krásně fungovala samostatně, ale bojím se, že proměna Avatara do frančízy mu může v budoucnu jenom uškodit... ale uvidíme. Byla tu hromádka klišé a nelogičností, které se Jamesovi sice podařilo vyrovnat vizuálem... ale tu stopáž si mohl odpustit. Na čas jsem koukal poměrně často. Hodnocení: 70 %
Keď si predstavím, že rozpočet na tento film sa vyšplhal takmer k pol miliarde dolárov a že sa špeciálne iba preň vytvárali nové technológie – hádam aj vyše desaťročie –, nehovoriac o tom, že Cameron rovnako dlhé obdobie zasvätil písaniu scenára, tak tento nechutne gýčový melodramatický výsledok, kde sa zlátali scény z Terminátora, Titanicu, Votrelcov, Jurského parku, Knihy džunglí, Pocahontas, Posledného Mohykána a Šmolkov, je výsmechom nielen vedeckej fantastike a imaginácii vôbec, ale celej ľudskej civilizácii. Narodil som sa naozaj v hnusnej dobe a budúcnosť je priam desivá: bude ešte trojka a štvorka, možno desiatka. Hviezdičku dávam marketingu za to, že na tejto odpornej sračke zarobili k dnešnému dňu vyše dve miliardy. Zabite ma!
První Avatar se mi líbil, ale nikdy jsem nebyl žádný velký fanoušek a tak jsem se na druhý díl podíval spíše z povinnosti. Za prvé musím říct, že vzhledem k této skutečnosti to bylo dlouhé. Největší výhodou celého snímku je fakt, že se na film zkrátka dobře kouká. Je to hezký po vizuální stránce a divák dokáže ocenit práci, kterou všichni zúčastnění odvedli. To je rozhodně ten největší důvod proč jsem zvažoval čtyři hvězdičky. Na druhou stranu jsem se zamyslel nad filmy, kterým jsem ty čtyři hvězdy dal a uvědomil si, že vždy mě něčím nadchly. Avatar 2 není ničím (kromě vizuálu) speciální. Příběh není ničím významný a dialogy, taky ne. Herecké výkony se tu zas tolik posuzovat nedají, ale abych to zkrátil. Avatar mě nijak zvlášť nenadchnul. Je to hezký svět, na kterém si dal někdo pořádně záležet aby byl hezký. Bohužel možná i tím trpí dějová linka. Třeba změním hodnocení až si to shlédnu podruhé, ale teď to vidím takhle.
Překvapení se bohužel nekonalo a dvojka není lepší než jednička. Forma opět vítězí nad obsahem, ale překvapivě mi ani nevadilo že to tentokráte trvá přes tři hodiny. Po první hodině kochání se vizuálem člověk bohužel začne hlouběji vnímat děj s několika wtf chvilkami, a začne mu chybět i nějaký důkladnější a detailnější vhled do motivace postav které se chovají nelogicky a jejichž pohnutky se film sice snaží nějak nastínit, bohužel se mu to ale moc nedaří. Všechny dějové chvilky táhnou dopředu děti, "staré" dějové linky a hlavní hybatelé dění mizí bez vysvětlení (koukám na tebe Unobtainium) a nahrazují je nové. U některých scén (ruka) jsem si říkal že jsou u v podstatě ekologického a rodinného filmu úplně mimo. Navíc to vlastně opět nemá žádný konec a všechny tedy směřuje nevyhnutelně k dalšímu dílu. Za shlédnutí v kině to určitě stojí, víckrát to ale určitě vidět nepotřebuju. Čtyři hvězdy v hodnocení se tentokráte blíží spíš těm třem dole než pěti nahoře. Cinestar Jihlava.
Asi jsem se zamiloval. Druhý Avatar je definicí kino zážitku a ten kdo to nezažije na velkém plátně, tak nemá šanci plnohodnotně docenit technologickou výjimečnost daného snímku. Mé obavy z rozsáhlé stopáže se díky bohu nevyplnily, naopak tři hodiny na Pandoře utečou jako voda. Celý příběh, leč slabší a pln všech možných žánrových klišé, je strukturován do typických 3 aktů, které jsou od sebe rozeznatelné a mají vzestupnou tendenci. Cameron předkládá ukázku toho, jak se dělá velkofilmová zábava a jak by mělo vypadat velkolepé finále. Nově představené postavy více méně fungují, nově vzniklá rodina Neytiri a Jakea je katalyzátorem veškerých událostí a emocí. Hudba tahá za kratší provaz a není toliko zapamatovatelná, ale pořád je v rámci blockbusterové rodinky filmů v lepší půlce.