Polská věhlasná klasika po technické stránce rovnající se s Vávrovou Husitskou trilogií. Snímek poukazuje na průplavy a bitvu u Grunwaldu. Pro našince je povznášející zmínka o Janu Žiškovi. Vzhledem k době vzniku je diskutabilní jakýkoliv zásah režimu do příběhu, ale faktem zůstává neocenitelná kvalita tohoto počinu. Dnes už jsou určitá místa pomalejší a krapet rozvláčnější. U klasiky to však na kvalitě neubírá. Dílo je to stále velkolepé.
Standardní historický film své doby nese všechny znaky romantického uchopení historické látky. V českém prostředí by mu nejvíce odpovídal JAN ROHÁČ Z DUBÉ. Hodnotím-li film z tohoto hlediska, vyniknou více v tomto rámci historické znaky konfliktu přes více či méně prezentní uchopení postavy krále Vladislava I. -Jagiella. Bitva u Grunwaldu znamenala fakticky zastavení středověkého Drang nach Osten a v případě polského státu dočasný mocenský, územní, ale i hospodářský rozmach. Za připomenutí stojí i ve filmu zmíněná účast českých žoldnéřských bojovníků, mezi jinými i Jana Žižky na polské straně.
Film z doby, kdy vrcholila tisíciletá bezohledná vláda církve Evropě, není sice tak poutavý jako kniha, ale stejně jako ona odolává vlivu času a pro mě zůstává atraktivní i po 50 letech od svého vzniku. Porážka řádu odstartovala občanské nepokoje a odpor k pokrytecké církvi, který vyústil až v reformační snahy počátku 16. století. Filmu není - vzhledem k datu vzniku - co vytknout. Jediné, co vadilo mně, bylo datování. Stejně jako třeba u Kladiva na čarodějnice se zde jediným střihem posouváme často i měsíce dopředu, aniž by na to byl divák upozorněn. To sice nemusí být pro většinu lidí až tak zásadní problém, svědectví o utrpení lidí se tím však poněkud zlehčuje. Ale tím si nemusíme tento téměř akční velkofilm kazit.
Henryk Sienkiewicz je polský Čapek. Křižáci byl můj oblíbený román, podobně jako Quo Vadis. Sienkiewicz byl bez nadsázky světový spisovatel. Jeho knihy jsou nejen napínavé, čtivé, ale především poučné. Jeho znalost historie je obdivuhodná a jako jeden z mála autorů dokázal Henryk Sienkiewicz přiblížit středověk a jeho atmosféru čtenářům jeho knih. Vedle Křižáků a Quo Vadis jsem četl ještě Potopu a Pana Wolodyjowského, musím však konstatovat, že filmové zpracování všech těchto románů mne velice zklamalo. Částečně je to těžko zpracovatelným a napodobitelným neuvěřitelným spisovatelským talentem Sienkiewicze a částečně dobou, kdy byly tyto romány zfilmovány. Ale konkrétně ke Křižákům: Na jednu stranu velkolepá výpravná podívaná, výborně zpracované dramatické situace, úžasné herecké výkony Andrzeje Szalawského v roli Juranda ze Spychowa, Henryka Borowského, Emila Karewicze a dalších, na druhé straně neskutečně zpackaná role hlavního hrdiny Zbyszka z Bognaniece ztvárněná Mieczyslawem Kalenikem (na CSFD není uveden mezi herci, avšak hrál hlavní roli). Tento představitel hlavní role, nápadně připomínající Ivánka z Mrazíka, je směsicí mladého nadšeného budovatelského bolševika, bezduchého svalovce, slabomyslného primitiva a napudrovaného kolibříka. S tím rozdílem, že v Mrazíkovi Ivánek ke konci pochopil, že jeho chování bylo hloupé, kdežto představitel Zbyszka ne. Každopádně postava Zbyszka tak, jak ji Sienkiewicz napsal, je naprosto odlišná od kýče, který předvedl filmový představitel. Předpokládám, že byl vybrán polskými soudruhy sice jako ideově nezávadný, nicméně pro takovou roli naprosto nevhodný. Když odmyslím výkon hlavního představitele (který mně osobně ovšem pokazil celkový dojem), tak se jedná o velmi zdařilý film. A na závěr poznámka k otřesné kvalitě DVD. V českém dabingu je na pozadí slyšet polský originál.