Jednoduchá ideologická agitka. Film naplňuje současnou ideologickou doktrínu Hollywoodu. Nehraje v něm žádný bílý muž. Hrají v něm 2 ženy a 2 muži - číňan a černoch. Děj je o tom, že všichni přemýšlí, jak zabít černocha, protože na lodi dochází kyslík a posádka "can't breathe". Nakonec ale všichni prozřou a dojdou poznání, že "black live matters".
Úchvatné dílo jehož páteří je skvělý hlasový doprovod Jana Třísky a nádherná kamera F. A. Brabce. Netradiční, leč velmi zdařilá je hudba. Je vidět, že i s ní si autoři dobře vyhráli - v momentě, kdy si divák říká, že tolik elektronické hudby se v písni ke klasické básni nehodí, přebírá melodii strhující smyčcová smršť o to více působivá, oč byl divák neklidný při elektronické verzi. Velice působivým způsobem ztvárněná klasická sbírka Máj. Zaráží mne tak nízké hodnocení uživateli CSFD - zřejmě jsou zaskočeni zvláště diváci neznalí básně Máj - to je ale klasický romantismus, nemá cenu se tvářit překvapeně, šibeničky byly v romantismu oblíbené, na dnešního čtenáře působí morbidně, dnešní civilizace je postavena na mnohem humánějším vnímání života a trestání zločinců kupříkladu. Kdo ale Máchu zná, neprožil u filmu zklamání z Máchy, ale byl překvapen dokonalým zpracováním básně do filmové podoby - já alespoň ano.
- “Buďte obezřetní jako hadi a mírní jako holubice.“ - “Takže když půjdu do autobazaru, musím počítat s tím, že mě chce prodejce natáhnout.“ - “Ale máme být přece jako děti a ty jsou přece bezelstné a nepodezíravé.“ Tento svět víry reprezentovaný bezelstným šerifem a biskupem v jedné osobě a obyvateli mormonského městečka je ve své důvěřivosti konfrontován s masovým vrahem. To vše na pozadí napínavé detektivky dělá film velmi zajímavým.
Pro tento film muselo být nakoupeno zřejmě nejvíce filmového kečupu v dějinách kinematografie. Nechápu, jaký má význam točit film s takovým množstvím nechutných krvavých scén. Zřejmě tyto scény měly za cíl zakrýt jinak poněkud méně zajímavý děj.