Články o Pulp Fiction: Historky z podsvětí

Tak přece se někomu líbí. Pokračování Jokera, jež režisér Todd Phillips pokřtil neatraktivním názvem Folie à Deux, jako kdyby vzniklo hlavně proto, aby se všem v Hollywoodu i v kinosálech ukázal prostředníček. Muzikálově laděný, buřičský, vězeňský a soudní mišmaš s Joaquinem Phoenixem a Lady Gaga, který si na sebe v kinech zdaleka nevydělal, právě z toho důvodu imponuje kultovnímu režisérovi Quentinu Tarantinovi. Ten Jokera v podcastu Breta Eastona Ellise opěvoval jako „fuck you“ všem a od autora, jenž se sám chová jako gothamský rebel.

Po mírné stagnaci se v českých kinech zase jednou děly zajímavé věci. Vlny byly ve svém desátém týdnu sesazeny z čela žebříčku, vyšlápl si na ně totiž samotný Jan Hřebejk. Nečekaným úkazem se však stalo výročí premiéry Pulp Fiction, které do kin přilákalo až nečekaný počet příznivců.

Máme tu třetí říjnový čtvrtek. Třicet let od své premiéry se v českých kinech znovu objeví průlomový film Quentina Tarantina Pulp Fiction: Historky z podsvětí. Nečekaný vítěz Zlaté palmy za rok 1994 pobude na plátnech jen krátce – nenechte si jej tedy ujít. Z nových filmů se nabízí hned sedm premiér, pojďme si je všechny představit.

Pulp Fiction: Historky z podsvětí sice nejsou Tarantinovým debutem, právě jejich uvedení před třiceti lety, a především vítězství na prestižním festivalu v Cannes, ale stálo u exploze vlivu tohohle svérázného filmaře, který se stal věrozvěstem filmové postmoderny a hned několika celospolečenských posunů. To, co se na první pohled jeví jako bezstarostně zpatlaný filmový mišmaš milovníka braku, ve skutečnosti vznikalo jako očekávaný zlom filmové historie. A tuhle roli 30 let stará klasika splnila královsky.

V neoficiální kategorii herců, jimž nikdy nepřipadl Oscar, by třiašedesátiletý Tim Roth zaujímal výsadní postavení. Tarantinův oblíbený antihrdina z Pulp Fiction, Gaunerů, Osmi hrozných nebo Čtyř pokojů je neomylnou hereckou jistotou, která obohatí chystaný projekt plný jemu podobných kalibrů. Celovečerní pokračování slavného seriálu Peaky Blinders – Gangy z Birminghamu totiž vedle Cilliana Murphyho a nově připojeného Rotha uvede na nejdrsnější britskou scénu minulého století ještě Rebeccu Ferguson a Barryho Keoghana.

Třicet let stará kultovka Quentina Tarantina Pulp Fiction není pohádkou na dobrou noc, ale z epizodních přívalů násilí nás alespoň vytrhává do zblbnutí citovaný černý humor. Jedinou ryze tragickou a zdaleka nejzáhadnější postavou filmu, v němž se nepředvídatelně prolíná několik linek z retro koláže losangeleského podsvětí, je němý maskovaný posluhovač zastavárenských úchylů jménem Gimp. Malou roli ztvárnil neznámý improvizační komik Stephen Hibbert, jenž přispěl vlastními podněty a ještě prohloubil morbidnost sekvence, v níž vrcholila osobní rivalita mezi boxerem Butchem (Bruce Willis) a mafiánským bossem Marsellusem (Ving Rhames).

Myslet na život, nebo na umírání? Stephen King zasadil svou nenápadnou povídku Rita Hayworth a vykoupení z věznice Shawshank do chladného institučního sevření vězeňských zdí, kde si doživotní trest odpykává také nevinný mladý bankéř Andy Dufresne (Tim Robbins). Díky nezlomné vůli a přesvědčení o vlastním právu na život se vysmekne z pařátů zkorumpovaného ředitele Nortona (Bob Gunton) a jeho strhující lidskou odyseu v závěru emotivně zpečetí propuštěný kamarád Red (Morgan Freeman), „jedinej vinnej chlápek ze Shawshanku.“ Legendární konec třicet let staré klasiky Vykoupení z věznice Shawshank (Shawshank Redemption) měl přitom vypadat trochu jinak, scénářem nadšený Freeman se naštěstí ozval a režiséra Franka Darabonta vyvedl z omylu.

Bylo nebylo, v nacisty okupované Francii… Quentin Tarantino tímhle pohádkovým obratem přesně před patnácti lety zahájil exkurzi do nejtemnější části 20. století, již si na příběhu jedné zamotané spojenecké operace a osobní židovské msty upravil k obrazu svému. Hanebný pancharti (Inglorious Basterds) stojí ve stínu Pulp Fiction či Nespoutaného Djanga, přitom jsou nejsilnější a nejrafinovanější v tom, co Quentin dlouhodobě razí jako svou tvůrčí výsadu – spojování dramatu s absurdní černou komedií a především reálné historie s tou, kterou nám z pohledu žánru a přidružených formálních aspektů prezentují milované filmy.

Pulp Fiction je nejkultovnějším filmem všech dob už třicet let. Postmoderní dějová skládačka Quentina Tarantina a Rogera Avaryho se k této příležitosti promítala v hollywoodském TCL Chinese Theatre, u čehož nechyběli John Travolta, Uma Thurman, Samuel L. Jackson, Harvey Keitel či Eric Stoltz. Herci v nepřítomnosti Tarantina i afázií trpícího Bruce Willise , jehož zastoupily žena s dcerou, vzpomněli na několik zákulisních anekdot a vyzdvihli neutuchající půvab ikonického díla.

Někdo si dává záležet. Quentin Tarantino už delší dobu chystá svůj desátý a poslední snímek, jímž se měl stát jakýsi hybrid Taxikáře (Taxi Driver) a milostného dopisu filmové kritice s názvem The Movie Critic. Ten na podzim do hlavní role ulovil Brada Pitta, kroužil kolem Toma Cruise a za dílem kultovního filmaře měl zatáhnout oponu jeho možná nejosobnějším příběhem. Quentin však dostál své pověsti autora nečekaných zápletek a celý projekt se dle webu Deadline ruší. Tvůrce Pulp Fiction a Hanebných panchartů (Inglorious Bastards) si to zkrátka rozmyslel.