Baptista, bohatý kupec v Padovy oznámí, že se jeho mladší dcera Bianca vdá pouze v případě, že se najde ženich i pro její straší sestru Kateřinu. Probém je, že Kateřina je známá v celém městě jako lítá saň. Lucentio, student a syn bohatého obchodníka ze Pisy se do Biancy zamiluje a rozhodne se v jejím domě vystupovat jako učitel, aby k ní měl blíže. Další dva nápadníci Biancy Hortencio a Gremio uzavřou mír a dohodnou se, že zkusí pro Kateřinu najít ženicha. Tím se nakonec stává Petrucio z Verony, který ji chce jen díky bohatému věnu. A kdo ví, třeba tímto manželstvím získá více než čekal...
Přesně ten typ filmu, jehož kvalita závisí hlavně (nebo možná jen) na hercích. Pichlavé dialogy a herecké výkony jsou skvělé ale pro mě to je přeci jen málo.
Shakespearova hra o tom, jak se ze ženy, která se v podstatě provinila jen tím, že má jiný názor na to, jak se má chovat, než její okolí, a proto musí být co nejdrastičtějším způsobem umravněna, mi nikdy k srdci nepřirostla. Nepodařilo se to ani tomuto Zeffirellimu filmu. Jeho zpracování Romea a Julie je neoddiskutovatelně nejlepší, které kdy bylo natočeno, včetně verze od mého oblíbeného Baze. Nemluvě o tom, že Taylorka je mi krajně nesympatická.
Nejsem znalec ani fanoušek díla renesančního dramatika Williama Shakespeara, takže moje recenze nemusí být úplně k věci a děj popíšu jen zhruba, přece jenom popisovat děj klasické divadelní hry je zbytečné. Do italské Padovy dorazí mladý šlechtic Lucenzio se svým sluhou Traniem a téměř okamžitě se zamiluje do mladé blondýnky Blanky. Jejím otcem je bohatý kupec Baptista Minola. O Blanku je celkem velký zájem, protože je to milá a slušná holka, proto se o ni uchází také Hortenzio a starý Gremio. Problém je ovšem v tom, že Blanka má také starší sestru Kateřinu. A ta je nejspíše posedlá ďáblem, jelikož je hrubá, sprostá, agresivní a mlátí svou sestru kvůli jejím nápadníkům a také služebnictvo, protože nedělá přesně to, co mu přikáže. Otec trvá na tom, že nejprve provdá zlou Kateřinu a teprve potom hodnou Blanku. Lucenzio a Trania využijí toho, že Baptista hledá pro Blanku učitele a tím se stane Lucenzio, aby jí mohl být nablízku a usilovat o její přízeň. Hortenzio a starý Gremio se spojí za účelem nalezení manžela pro tu strašnou, ale zase velmi nádhernou Kateřinu. A tím nemůže být nikdo jiný než Petruccio, syn Antonia z Verony, který hledá ženu a také chce moc získat Baptistovo věno. Petruccio je velmi sebevědomý, silný, odvážný muž, který se divoké Kateřiny nezalekne a přes její odpor si ji podmaní a vezme. Jak to jenom zvládne? Je to jednoduché, je ještě protivnější, hrubější a nesnesitelnější než Kateřina a postará se o to, aby jako novomanželka zažívala peklo, mrznula, hladověla, a dokonce roztrhá její šaty. Nejvíce se mi ovšem líbil ten konec, ve kterém se Lucenzio s Petruciem vsadí, ke komu přijde dříve manželka, když pro ni pošle, přičemž se účastní také Hortenzio se svou manželkou, bývalou vdovou. Kateřina dotáhne obě dvě ke svým mužům a pak má velmi důležitý monolog o tom, jak musí být žena plně oddána svému muži a že žena patří svému muži, že on ji chrání chce za to pouze její lásku, což pokud slyšela nějaká dnešní feministka tak musela dostat infarkt. To je další velký přínos tohoto filmu pro blaho lidstva.Z tohoto filmu, potažmo z divadelní hry jsem si odnesl poznání, že shakespearovská mluva je skutečné umění a schopnost vyjadřovat se pomocí ní je znakem vyšší inteligence. Dále je jasné, že na zkrocení zlé ženy je nutný ještě zlejší muž. A dvojice Burton – Taylorová se svých rolí ujali s velkým nasazením a jejich herecké talenty v této adaptaci vynikly, čemuž se nelze divit, jelikož tito dva spolu také prožili celkem dvě skandální manželství.