Volné pokračování zdařilé 'filozofické filmové opery' Stanleyho Kubricka tentokrát pod režijním dohledem Petera Hyamse. Vlastně je to odvaha na něco takového navázat, neboť Stanley Kubrick vytvořil na základě knihy Arthura C. Clarka vskutku mistrovské filmové dílo. Dějově je nyní po devíti letech vyslána společná expedice USA-SSSR k vypátrání, co že se to vlastně s Discovery stalo. A nic naplat, pochybnosti nad tímto snímkem jsou a nemálo markantní. Vzhledem k tomu, že v návaznosti ničím nepřispívá, zůstává jediná otázka. Proč? Podobně jako u předchůdce jsou sice i zde některé skvělé momenty vizuální působivosti, ale celkově je naprosto ideologickým protikladem Kubrickova filmu. Je tu daleko více konverzačních scén, kdy dané postavy řeší to či ono, a zbytečně se dějový vývoj natahuje, takže to až vyvolává pocit nejistoty, že to vlastně vůbec k ničemu nevede. Autoři snímku zachovali politické a tajemné rozměry Clarkovi knihy, čímž je kromě pátrání po Discovery dějovou linkou hlavně o politika studené války a tajemné mimozemské vědomí. Jako celek s nezajímavou a přímo nudnou atmosférou celý koncept zapadá vniveč. Příběh je daleko více o dobrodružství a vůbec se nezaznamenávají obskurní filozofické body, kterými Kubrickův film tak proslul. Jedná se tedy o další film o vesmírné výpravě, který snad v rámci sci-fi zaujme, ale zanedlouho bohužel upadne v zapomnění. Nás však zaujme jedno a tím je malá účast coby člena posádky Jana Třísky.
Tak tohle mě vubec nebavilo. Chybí tomu umělecká hodnota, která se ke Kubrickovi ani zdaleka nepřiblížila. Taky je tohle už moc ukecany. Podle mě se to jenom snaží těžit ze slavného jména předchozího filmu, ale nemá šanci mi ani vyšťournout žluty z ucha. Chybí tomu všechno, co v Kubrickově filmu bylo nejlepší. Kdybych si měl vybrat mezi timhle a přednáškou senilního mentálně postiženýho diskžokeje z 80. let na téma "Vliv skupiny Abba na mentální způsobilost k pohlavnímu styku", vyberu si rači ho. Tohle snad ani nepovažuju za sci-fi, ale za novej žánr, kterej by se měl zavist i kvuli dalším filmům: kravina.
K 2010 je možné přistupovat dvěma způsoby: a) znáte pouze Kubrickovu 2001 b) četli jste Clarkeovu knihu 2010. c) neznáte ani jedno nebo se vám Kubrickova verze nelíbila Obávám se, že v prvních dvou případech budete zklamáni. Film sice kopíruje děj knihy poměrně zdařile, až na to, že se nenamáhá zapracovat ty nejlepší momenty, kterými jsou humor a cesta dřív-jsem-byl-Bowman-a po Europě. Nejspokojenější asi budete, pokud patříte do třetí kategorie. Ale to jen možná.
Je to samozřejmě úplně jiný kafe než první díl a jakékoli srovnání nepřipadá v úvahu. Kubrickův výlet do budoucnosti byl jedinečným filmovým požitkem, úžasnou hrou efektů s režisérovou nekonečnou fantazií a herci byli jen naprosto vedlejšími figurkami. Kubrick je ale jen jeden, což Peter Hyams dobře věděl a povedlo se mu stvořit sci-fi docela odlišného rázu, které ale celou dobu čerpalo z výborného Clarkova scénáře a v několika momentech dokonce i navázalo na mystickou atmosféru slavné jedničky. Triky a efekty byly opět výborné, herci sympatičtí (i když Rusák z Armageddonu mi tu chyběl) a závěrečná pointa, na kterou jsem se celou dobu nedočkavě třásl, nebyla vůbec špatně vymyšlená a celkový dojem rozhodně nekazí. Určitě nedoporučuji pouštět si Druhou vesmírnou odyseu před zhlédnutím Kubrickova filmu. Jinak by byla ale velká škoda toto vesmírné dobrodružství předem zavrhnout.
uz uvodnych 10 minut napovie akym smerom sa pokracovanie kultovej 2001 bude uberat (tolko dialogov nebolo v kubrickovom filme pocas celej stopaze). 2010 sa nesnazi prilis kopirovat original (kde by vizia petra hyamsa vobec nemala sancu) ale vyziva sa v tematach ktore boli na zaciatku 80tych rokov aktualne (americko-sovietske napatie) a do toho sa snazi zodpovedat otazky ktore zostali nezodpovedane z prvej odyesy (povod monolitu, hal a jeho sialenstvo, co sa stalo s bowmanom...). hyamsovy to ako reziserovy prilis nejde kde akcia a napatie nemaju dostatocnu stavu, ale ako kameraman ma dost slusne oko (cely look filmu a astronauti ako by vypadli z votrelca ci leviathana, ale i ked sa ma film odohravat len o 9 rokov neskor vsetk technika vyzera ako by ubehlo rokov 20), ale ani slusna herecka zostava nedokaze zahnat nudu pocas väčšiny filmu...
Páni já vůbec nebyl zklamán spíše naopak, byl jsem příjemně překvapen. Vesmírná Odysea 2001 božského Kubricka to samozřejmě není, to jsem samo ani nečekal, ale co je důležité, že tajemství je zachováno i zde, ikdyž je dost odhaleno, ale budiž já se nenudil ani chvíli a trapnosti ani velkého zklamání jsem se taky nedočkal. Výborně odvedená práce.
2010: Druhá vesmírná odysea je působivým pokračováním legendárního filmu od Stanleyho Kubricka. Zcela průměrný režisér Peter Hyams, který převzal režii, se pokusil zachytit stejný mystický a hluboký tón, avšak s přímějším dějovým vyprávěním. Atmosféra studené války přidává příběhu patřičné napětí, ale zároveň omezuje jeho kosmickou odvážnost. Plusem filmu je návrat HAL 9000, ikonického umělého vědomí, které balancuje na hranici mezi spolehlivým pomocníkem a hrozivým nepřítelem. Roy Scheider, který se mi do role upřímně moc nehodil, je ve finále velmi fajn. I přesto, že film zdaleka nedosahuje vizuální a filosofické geniality prvního dílu, nabízí zajímavé myšlenky a uspokojivé rozuzlení některých otázek nastolených v prvním filmu. Scény na Europě, jednom z Jupiterových měsíců, jsou vizuálně slušné, avšak zestárnutí je už značné. Celkově 2010 není revolučním dílem jako 2001, který je pro mě stále masterpiece, ale přináší solidní sci-fi zážitek, který je sice o několik levelů jinde, ale fanoušky původního filmu asi neurazí.
Tak jsem si říkal, že by se mohla natočit trojka. Ono by mě totiž docela zajímalo, jak by se scénáristé poprali s reáliemi z tohohle sequelu slavné 2001. V tomhle filmu, který se odehrával před dvěma lety, jsme totiž stále měli Sovětský svaz s jeho kosmickými dostihy a cílevědomou politickou nomenklaturou. A stále jsme měli A. C. Clarka, t. č. sedícího na lavičce před Bílým domem, kde si četl noviny a sypal holubům.