Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech. Film je natočen atraktivní, zábavnou formou, v níž nechybí humor, což režisér v Cannes zdůvodnil především tím, že mu šlo o to, zaujmout mladé "popcornové" publikum, jemuž je jeho film určen a které - pokud se nebaví - z kin záhy odchází.
Byla tady až moc vidět ta Moorova snaha ukázat nám, jakým že banditou ten Bush vlastně je. Chtělo by to méně zaujatosti, protože to téma samozřejmě zajímavé je. 6/10
S Michaelem Moorem mám (kromě postavy) společného to, že nemám rád George W. Bushe, takže po této stránce mě to zklamat nemohlo. Taky musím říct, že první část filmu (před válkou v Iráku) je mnohem, mnohem lepší než ta druhá, kterou tvoří jen slzení prostříhávané s vojáky. Ale ta první část... mmm, nemám rád Bushe, nemám rád Bushe a tohle je další voda na můj mlýn... Ale Bowling zůstal nepřekonán.
Fahrenheit 9/11 se dočkal největšího počtu kopií v jakém kdy dokument do kin nastupoval. První týden to bylo 868, druhý 1 725 a ve třetím kolovalo po USA dokonce 2 011 kopií.
Fahrenheit 9/11 se dostal během víkendu 25. – 27. 6. 2004 na čelo amerického žebříčku návštěvnosti se sumou dosahující téměř 24 milionů dolarů, což je čtyřnásobek nákladů na jeho natočení. Stal se nejúspěšnějším dokumetem v kinech Severní Ameriky, když si celkem odnesl 118 milionů.
Michael Moore povolil stahování dokumentu z internetu, protože chtěl, aby se dostal ke každému obyvateli USA.