Ze začátku poměrně slušně rozjetý thriller, avšak asi po půlhodině se film změní v jakési drama o přátelství vojáků na opačných stranách barikády. A to už mě tak nebralo.
Velmi povedené vojenské krimi z prostředí demilitarizované zóny, které nepostrádá dobrou zápletku a napětí. Velmi povedený vizuál, dobré tempo vyprávění, slušní herci a pevná ruka režisérova. Zápletka je sice nápaditá, ale dosti naivní a její pointa je prozrazena trochu moc brzo (alespoň já bych si s divákem pohrával déle) a jednoduchoučké poselství (oba jsme stejné krve...) taky nemuselo být zdůrazňováno až tak dlouho. Co vše se může semlít na tak žhavém kousku země, jako je hranice mezi jižní a severní Koreou a jak se to pak blbě řeší za... 75%
DMZ neboli demilitarizovaná zóna mezi dvěma státy, které bývaly kdysi jeden, ale díky mocenským hrátkám Číny a USA a také fanatičnosti severokorejských vůdců zůstává a asi bohužel zůstane navždy rozdělený. V této napjaté situaci se čirou náhodou sejdou v zemi nikoho jihokorejský seržant, který stojí na mině, a severokorejští vojáci. Ti mu po krátké hádce a naléhání pomohou od jisté smrti, díky čemuž vznikne přátelství mezi vojáky z opačných stran pohraničního pásma. Po půl století neutěšených poměrů měli tito čtyři muži býti průkopníky a sjednotiteli korejského národa. Vše se bohužel dost posralo, jelikož bylo jejich vzájemné navštěvování odhaleno, ale dále bych prozrazoval pointu. Dokud ovšem bude v té severní části Koreje vládnout severokorejská zásobárna podkožního tuku Kim Čong-Un, tak se sjednocení nedočkají a kdysi hrdý národ zůstane rozdělen a rozeštván. Závěrečná scéna mi dokonce vehnala slzy do očí, což se mi stalo naposledy při sledování Dvou mužů ve městě.
Na to, že zhruba od třetiny je naprosto jasné, k čemu film směřuje, si uchovává značnou poutavost. Je to minimálně na úrovní Old Boye. Osobně mi tak úplně nesedí ta touha vyprávět na přeskáčku i filmy, které to nepotřebují, ale to je zase o něčem jiném.