mojmir.sedlacek
6 286 bodů •
6
Klasické melodrama, které ztrácí hlavně díky průměrnému konci. Hudba tradičně výborného Thomase Newmana, kvalitní herci (Zellwegerová je vážně dobrá) a zajímavý příběh, to vše zde rozhodně naleznete. Ale nic moc navíc.
"Kdybyste se náhodou chtěli zeptat, proč začínám od konce a vracím se na začátek, důvod je prostý. Svoje dětství jsem pochopila, až když jsem dospěla. Bylo jako nedokončená skládačka." Tak Astrid začíná svoje vypravování. Jako dvanáctiletá žije v Kalifornii se svou matkou, krásnou umělkyní Ingrid. Ta své krásy využívá k tomu, aby manipulovala s muži. Jednoho dne ale poruší zásady a bezhlavě se zamiluje do Barryho, který ji podvádí na každém kroku a nakonec opustí. Vášnivá a zlomená Ingrid se mu pomstí a zavraždí ho jedem z bílého oleandru. Je odsouzena za vraždu prvního stupně na 35 let ve věznici s maximální ochranou. Dcera Astrid je pak přesunována z jedné opatrovnické rodiny do druhé. Poznává, jak je to těžké mít rád a být milován. Uvědomí si, jak to vlastně s její mámou bylo, a napíše jí. Už dospělá dívka pak může podpořit nešťastnou matku a dát jí sílu k přežití.
"Nadešel čas oleandrů", poznamenala matka. "Když se milenci touto dobou navzájem zabijí, svede se to na vítr." To je vysvětlení autorky literární předlohy Janet Fitchové, za jakých okolností došlo k vraždě ze žárlivosti, kolem které se odvíjí příběh umělkyně Ingrid (Michelle Pfeiffer) a její odhodlané dcery Astrid. Ta se po matčině uvěznění za vraždu milence s odvahou odhodláním a humorem učí žít v pěstounských rodinách a pochopit svou osobnost. Podmanivý příběh o vztazích mezi matkou a dcerou, o sexualitě a síle umění převedl na filmové plátno s vynikajícími herci režisér Peter Kosminsky.