Výborný akčňák ve kterém Jet ukazuje, že opravdu umí. Film je plný soubojů muž proti muži (nebo spíše proti desítkám mužů) a všechny vypadají perfektně. Pokud chcete akci máte jí mít.
Po dlouhé době jsem viděl film dabovaný v devadesátých, možná i osmdesátých letech jednou paní, která neuměla slovo končící na TU zakončit a vždy tam dala TUCH.. zážitek.. a fajnšmekři na starý "černý" dabing asi budou vědět. Film samotný je kung-fu pecka s výborným Jet-Li. Moc pěkné souboje, které jsou povětšinou i uvěřitelné.. typicky asijský příběh cti.. i dnes má tento film své místo na scéně a je to kvalitní žánrová klasika.
Hongkongské kung-fu filmy kdysi vznikali jak na běžícím páse (ročně jich klidně vzniklo i 300), pochopitelně ovšem vznikla i díla, která vynikají nad ostatními. Především první dva díly série Tenkrát v Číně patří skutečně mezi to nejlepší, při výběru toho skutečně nejlepšího by ovšem nejspíš došlo na jiný film Jeta Li- Pěst legendy. Režiséru Gordonu Chanovi výrazně pomohl choreograf Yuen Woo-ping. Byla to právě Pěst legendy, která (tehdy ještě) bratry Wachowské přiměla Woo-pinga najmout pro choreografii u jejich Matrixu. Právě ve stylu soubojů jde mezi Pěsti legendy a Matrixem díky tomu najít jisté paralely, v Pěsti legendy přitom chybí pověstné Wire-fu a akční scény se drží při zemi. Díky bohu za to. Předělávka snímku Pěst plná hněvu, kde Jet Li nahradil Bruce Lee stojí na naprosto vypilované choreografii, která je promakaná do nejmenšího detailu. Pěst legendy skutečně patří mezi vrchol akční hongkongské školy, kdy je každá akční scéna odlišná od té předchozí a Li v nich působí jako nebezpečná zbraň, které se člověk nechce postavit do cesty. Z málokoho šel v rámci akčního filmu takový respekt jako právě z Jeta Li v Pěsti legendy. Pěst legendy přitom musí povinně obsahovat nějaký ten děj, který je v rámci hongkongských filmů pochopitelně jaksi vedlejší, protože hlavní je čekání na Jeta Li v akci. Když ovšem dojde na motiv Zhenovy pomsty a jeho lásky k japonské dívce, který má překážku v podobě rasové nenávisti mezi Číňany a Japonci, ten děj přeci jen funguje i v rámci žánru. Pěst legendy zůstává jednoduchým filmem, přeci jen ovšem v emocionálních pasážích nezůstává hluchá. A naštěstí pořád zůstává většinu času našlapanou akční jízdou, kdy Jet Li pomalu vytírá podlahu s každým, kdo se mu připlete do cesty. Pěst legendy zůstává vrcholem hongkongské akční školy, který Jeta Li předvedl ve vrcholné formě a z Yuen Woo-Pingovi definitivně otevřel zasloužené dveře do Hollywoodu. Hlavní hvězda, choreograf a mezi nimi režírující Gordon Chan zvládli vytvořit vrchol tehdejší hongkongské tvorby, která si svůj dnešní kultovní status vysloužila naprostým právem......
Velká řežba. Asi tak by se dal shrnout tento film. Jet Li v přelomové formě předvádí neskutečný výkon a jeho výkon bere dech. Akce je bombastická, perfektně vymyšlená a hlavně, je jí dost. Trochu mě rozesmáli některé komentáře na Johna Wicka 3, které psali, že má až moc akce. Tito lidé totiž zřejmě neviděli Fist of Legend, protože tady je akce zastoupena v takovém množství, že by to vystačilo na 5 jiných filmů. Filmům Jeta Li jsem se (až s podivem) vyhýbal (ostatně, Chan byl velká konkurence), ale koukám, že i tento rodák z Pekingu má co nabídnout.
Pokud na to divák nahlíží jako na žánrovku, nad kterou se má bavit, nikoli přemýšlet, tak film dopadne dobře. Bohužel přesně takový mdlý přístup většina diváků má a hloupé filmy z toho vychází s vysokým hodnocením. Děj filmu je vyloženě špatný. Zní to možná moc přísně, ale nevím jak jinak shrnout film, který je tak plytký, kde je celý politický konflikt je vykreslen neskutečně naivně, kde některé postavy (přítelkyně Japonka) nemají vlastní inherentní osobnost, ale slouží jen jako hlas, který má hlavní postavu někam nasměrovat, aby se příběh pohnul. Tuto vyumělkovanost nesnáším. Typický lazy writing a tím já opovrhuji. Být já tvůrcem, buď bych z toho udělal přehrocenou frašku plnou karikaturních postav a šílených bitek a nebo vážný příběh o cti zasazený do historického období. Vizionářský tvůrce by se mohl odvážit zkusit oba tóny spojit, ale přirozeně by to na něj kladlo vyšší nároky a celé by to bylo dvousečnou zbraní. Nemyslím, že Gordon Chan takový úmysl měl, ale přesto výsledek jeho práce tak nějak klopýtá mezi oběma póly a současně nefunguje v jednom ani druhém. Nemá to žádný emocionální náboj, není to ani vtipný, divák zkrátka zůstane nezainteresovaný do celého dění. Snad jen doufá, že postavy už přestanou mluvit a začnou se zase prát. Osobně vítám filmy, které jsou jen žánrovou akční řežbou. Musí však fungovat (není lepší příklad než Raid 1 nebo John Wick 3). I zde má Fist of Legend své nedostatky a myslím, že částečně se na tom podílí i onen příběh. Pokud je to divákovi jedno, tak ani akce nebude působit tak intenzivně, jak by jinak mohla. Technické kvality však uznávám - minimálně teda u některých bitek. Kupříkladu akční pasáž, v níž japonská škola bojových umění naběhne na pozemek čínské školy a začnou se řezat s meči, působí blbě, protože nikdo nepřijde kvůli ratingu PG-13 k vážnému úrazu. Někteří to ochotně přejdou, ale já nikoli, protože to jen vygenerovalo fail a šlo to udělat lépe. Když už se film točí kolem násilí, tak ať se mě nesnaží ušetřit jeho následků. Jednak to kazí dojem a druhak tím opovrhuji. Finální souboj s generálem který hlavou láme kameny a kopance z otočky do brady mu nic nedělají je též otřesně umělý. Takové nesmysluplné rozvržení "síly" opět působí nevěrohodně, čímž diváka opět nechá chladným. Přitom akci jsem měl ve filmech vždycky rád, protože dokáže být velmi napínavá. Ne každý ji však umí dobře natočit a vymyslet! 1/5 se možná zdá jako příliš přísné hodnocení, ale ono věru není co chválit.
Nemá smysl hanit jednoduchý děj, ten není ve filmech tohoto typu až tak důležitý. Jenže u několika dialogů Fist of Legend jsem se docela nudil, připadali mě nezáživné, což je škoda. Avšak parádní bojové scény vyšvihli hodnocení do vyšších pater. Rozhodně zdařilé remake.