Články o Zlaté oko

Akční filmy existují od raných let kinematografie, velkými pionýry kaskadérských šíleností byli mistři němé grotesky. Od úsvitu širokoformátových blockbusterů v padesátých letech se filmové atrakce stříbrného plátna předháněly v tom, jaké vykutálenější popření bezrizikové inscenace nabídnou. Všichni Bondové, Jackie Chanové či Cruiseové dodávají anonymnímu řemeslu prestižní tvář, kterou ale léta bez ovací tvarují stateční kaskadéři, smělí komparzisté a samozřejmě tvůrci, chrlící ikonické momenty, s nimiž brnkají na nervy pojišťovnám. Deník The Sun zveřejnil průzkum firmy Samsung, v němž dva tisíce respondentů pátralo po dvacítce největších kaskadérských kousků kinematografie. Vítěz nepřekvapí stejně jako spousta dalších zmíněných veličin. Přece se však najde minimálně jedno neprávem zaprášené jméno, jež hlasující opomněli navzdory jeho nadčasovému a racionalitu dodnes zpochybňujícímu přínosu.

Když byl v říjnu roku 1962 uveden do kin snímek o britském agentovi Jamesi Bondovi s názvem Dr. No, patrně nikdo v tu chvíli nemohl tušit, že se právě pokládají základy k jedné z historicky nejdelších a nejúspěšnějších filmových sérií. Ta za jednašedesát let své existence čítá pětadvacet celovečerních filmů s celkem šesti představiteli slavného agenta. Není proto divu, že vyznat se v ní může být pro nejednoho diváka poněkud problematické.

Proč vlastně na jediném receptu šetřit, když se alespoň jednou osvědčí? Kinematografií dnes hýbou letité filmové franšízy, jež v mnoha případech startovaly takzvaně od píky, po americku lze patrioticky říct s velkým snem a skromným zázemím podněcovanou kreativitou. Vezměte si Star Wars, jež George Lucas roku 1977 málem nedokončil a zadlužil se tak, že mu hrozil osud mrakodrapových skokanů po krachu newyorské burzy. Nová naděje ale obrovsky uspěla a následný úder Impéria stál třikrát tolik – nemluvě o moderních Disneyho článcích, jež i se započtením inflace své rozpočty trvale znásobují. Tento text vám představí několik zásadních filmových pokračování, jejichž rozpočty závratně vylétly buď nárazově oproti přímému předchůdci, nebo i postupně v průběhu let v rámci dlouhodobé série.

Čerstvá šedesátnice Famke Janssen, nizozemská modelka a herečka proslavená dráždivou úlohou femme fatale v bondovce Zlaté oko, se vzhledově nenechává mladšími kolegyněmi zahanbovat. V posledních letech prokázala formu v projektech jako Boy Kills World nebo netflixárně Uvězněna ve vlastním těle, ale časy, kdy úspěšně ztvárňovala Jean Grey v miliardové sérii X-Men, už herečce s vizáží ženských hvězd klasického Hollywoodu odzvonily. Mutantí franšíza se přeorientovala na mladší tváře a Janssen se může soustředit také na kreativní psaní, které v 90. letech vystudovala.

Pokračování akční horolezecké klasiky Cliffhanger z roku 1993 se tak dlouho odkládalo, až z něj pokračování vlastně nebude. Po zatím nespecifikovaných kreativních neshodách z projektu vycouvala hlavní hvězda Sylvester Stallone, tedy muž, jehož tvář už prozatímnímu názvu Cliffhanger 2 nikdo neodpáře. Na jeho místo nastupuje jednasedmdesátiletý ex-James Bond Pierce Brosnan, kterého v režii spolehlivého řemeslníka Jaumeho Colleta-Serry unesou v Dolomitech během horského výšlapu s miliardářem. Záchrana bude spočívat na bedrech hrdinovy dcery v podání Lily James (Pam a Tommy), čímž se jen lehce variuje původně avizovaná zápletka.

Být ženou v branži, kde se chlapi s žílami na bicepsech ohání velkými kvéry a cedí drsné hlášky směrem k protivníkům, jež se chystají oddělat, není jednoduché. Maskulinní osmdesátá léta, kdy kinematografie jako čelní hvězdy uznala Arnolda Schwarzeneggera a Sylvestera Stalloneho, přesto otevřela prostor také hrdinkám, které nemohou čekat na pomocnou ruku. Silné ženy v akčních filmech, ať už těch dobrodružných, hororových či komediálně laděných, v některých případech ještě nesetřásly sexuální objektivizaci, ale mužům to dokázaly nandat a obstarat i lidštější, empatický přístup.

Letos na podzim uplynou tři roky od doby, kdy se Daniel Craig nadobro rozloučil s rolí agenta 007 ve snímku Není čas zemřít (No Time to Die) a my zároveň dostali zatím poslední bondovku. Všechny fanoušky od té doby zajímá, jaký směr vytyčí další éra s novou bondovskou tváří. Jenže zatímco na jméno nového představitele si zřejmě ještě nějaký čas počkáme, producenti už začínají údajně kroužit okolo několika kandidátů na režii.

Televizní stanice už definitivně přešly do prázdninového režimu a zaplnily vysílání reprízami osvědčených seriálů a filmových hitů. Najdeme mezi nimi naprosté klasiky i tituly, jež se objevují v nabídce každé léto. Řada z nich ovšem stejně neomrzí, a tak rozhodně neuškodí si je po delší době připomenout. Obzvláště když tyto kousky na svém oblíbeném streamu nenajdete.

Každý jistě zná filmové logo s řvoucím lvem, možná ne každý si ale stihne všimnout tří latinských slov vepsaných na stuhu, která šelmu obklopuje. „Ars Gratia Artis“, tedy „Umění pro umění“. Studio Metro-Goldwyn-Mayer si je jako svůj cíl vytyčilo přesně před 100 lety, během nichž je jak vrchovatě naplnilo, tak se proti nim zpronevěřilo tak moc, jak si jde představit. Vítejte v Hollywoodu. Značka dnes žije hlavně ze svého historického katalogu, kvůli němuž si ji větší konglomeráty přehazují jako vařící brambor první jakosti. Každý ví, že MGM je poklad, i když nikdo neví, co si s ním počít. Přesto tento projekt ani po 100 letech neskončil, což není samozřejmostí.

Když vás v antiutopické společnosti připraví o rodinu a nechají bojovat o život v bizarní show proti obří reklamní zelenině, pomsta musí proběhnout v pořádně osobitém duchu. Ve filmové novince Boy Kills World, která nám v kinech rozpumpuje adrenalin od 26. dubna, se Bill Skarsgård mění z obyčejného chlapce na šlachovitého a němého vykonavatele drsné spravedlnosti. Snímek od producenta Sama Raimiho (Lesní duch) disponuje skvělým obsazením včetně Famke Janssen (Zlaté oko), Jessicy Rothe (Všechno nejhorší) a Sharlta Copleyho (District 9) a v první upoutávce obohacuje akční žánr o zábavně stylizovaný koncept.