Škrtila stehny Bonda a zavařila Wolverinovi. Famke Janssen ale v 60 musí ustupovat mladším ženám

Její rodiče se brzy rozvedli a krásná Famke krátce po dvacítce odjela do New Yorku, kde dobývala módní svět. Za oceánem už zůstala, vypilovala americkou angličtinu a nastoupila na Kolumbijskou univerzitu, kde si vylepšovala portfolio pro herecké castingy a pro budoucnost jako takovou. „Když jsem praštila s modelingem, pomyslela jsem si, že teď opravdu musím přemýšlet o své budoucnosti. Stát se spisovatelkou bylo vždy v pozadí," prozradila před deseti lety v portrétu pro Discover Benelux.

Už tímto krokem si aspirující herečka předsevzala, že si za každou cenu zachová životní iniciativu. „Zvlášť když ženy stárnou, hereckých rolí ubývá. Nikdy jsem nechtěla jen sedět u telefonu a čekat, až ostatní rozhodnou, co bude s mým životem a kariérou.“ Atraktivní Evropanka se roku 1992 rozkoukávala ve filmu i v televizi. S Patrickem Stewartem si poprvé zahrála v páté sérii Star Trek: Nová generace a Jeff Goldblum jí dělal parťáka v thrilleru Vraždy na pobřeží. Úsilí vrhala především na stříbrná plátna a roku 1995 Janssen prorazila v první bondovce s Piercem Brosnanem. Zlaté oko ji uvedlo na mezinárodní scénu jako bláznivou Xenii Onatopp, která má orgasmus při střílení do lidí a agenta 007 nejen eroticky testuje, když mu různé části těla svírá svými železnými stehny.

Těžko přehlédnutelným výkonem si přirozeně řekla o nabídky na podobné role smyslných a nebezpečných žen, čemuž ovšem ihned vzdorovala. Typecastingu unikala v různorodých, často i nezávislých projektech, z nichž vynikal Perníkový dědek od Roberta Altmana, fantaskní horor Pán kouzel nebo hazardní drama Hráči. Roku 1998 se znovu přezula do akční hrdinky v černohumorném monster-hororu Chobotnice od pozdějšího režiséra Mumie Stephena Sommerse. Našlapaný konec milénia pečetila rolemi v kultovní Fakultě či hororu Dům hrůzy.

Když jí nabídli komiksový part Jean Grey v X-Menech, jež chystal nezávislý režisér Bryan Singer (Obvyklí podezřelí), zprvu dle vlastních slov neměla páru, o co vlastně běží. „Osobně jsem neměla tušení, komiksy X-Men jsem neznala. Během rešerše jsem si uvědomila, že je to opravdu velké; každý měl spoustu nápadů a názorů ohledně jednotlivých postav.“ Přitahovaly ji rovněž tematické asociace s reálnými problémy ve světě včetně diskriminace a netolerance. „Bylo to velmi odlišné od předchozích filmů tohoto druhu. Navíc tam bylo mnoho silných rolí pro ženy, které jste do té doby také neviděli."

Mutantka Jean Grey, která má velmi blízko k hlavnímu hrdinovi Wolverinovi (Hugh Jackman), byla obzvlášť speciální. Její telekinetické schopnosti nemají takový vizuální efekt a vnitřně rozpitvávaná postava byla pro Janssen výzvou. „Je to zajímavá, ale také docela náročná postava na ztvárnění, protože vše se odehrává v její hlavě, což je složité vyjádřit. Zvlášť ve filmu, kde všechny ostatní postavy mají tak okázalé schopnosti.“

Janssen nicméně odváděla skvělou práci, zejména ve třetí celovečerní části s podtitulem Poslední vzdor, kde měl Wolverine se vzpurnou tragickou hrdinkou plné ruce práce. Rosomákovi se Jean s obličejem nizozemské herečky zjevila ve flashbacku ještě v sólovce Wolverine (2013) a krátce se mihla v retrospektivní Budoucí minulosti (2014). Počínaje První třídou z roku 2011 se ale x-menovské generace obměnily, a přestože Patrick Stewart alias profesor Xavier, Ian McKellen jako Magneto a samozřejmě Hugh Jackman stále dostávali nabídky, Janssen už z časoprostorové mozaiky vyšoupli.

Roku 2019 v Dark Phoenix si verzi Jean Grey z 80. let zahrála Sophie Turner ze Hry o trůny, která původní představitelku žádala o tipy a podněty. „Než začala natáčet, poslala mi e-mail a chtěla nějaké tipy,“ podělila se Janssen v rozhovoru pro Entertainment Weekly. „Řekla jsem jí, že žádné nepotřebuje. ‚Jsi dokonalá, Jsi skvělá.‘ Takže se nemůžu dočkat, až uvidím film a to, co s ním provedla,“ sympaticky podpořila mladší nástupkyni.

Přece jí ale neušlo, jak rozdílně Hollywood ve svých blockbusterech nakládá se stárnoucími herci a herečkami. „Evidentně to není poprvé, co se to stalo. V sérii X-Men to dělají roky. Ačkoli jsou to ženy, je to zajímavé, protože jsou nahrazené a starší verze – nebo vyspělejší, ať už je politicky korektní způsob jakýkoli – už nikdy neuvidíme. Zatímco muži mohou být ve věku obou. Sexismus. Myslím, že bych se měla vrátit se svou mladší verzí a způsobem, jakým jsme to viděli u Magneta a Profesora X."

Janssen tím možná definitivně přišla o opravdu velké studiové zakázky a letos pro Deadline zpochybnila, že by se mohla objevit v nové mutantí etapě pod vládou Disneyho Marvelu. Neoslovili ji ostatně ani pro třeskutou popkulturní baštu Deadpool & Wolverine, kde pochopitelně nechyběl Hugh Jackman a menší štěky si vysloužili třeba Wesley Snipes jako Blade či Jennifer Garner coby Elektra.

Šedesátiletá herečka, která prohlásila, že nikdy nechce mít děti, i tak pracuje s elitními lidmi z oboru. S Liamem Neesonem natočila tři díly akčních 96 hodin a hlavní záporačku si střihla v ujeté fantasy Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic. Po hostovačkách v seriálech jako Ally McBealová či Plastická chirurgie s.r.o. získala hlavní roli v raném hitu Netflixu Hemlock Grove, který tři sezóny pohlcoval originálně pojatým světem upírů a vlkodlaků. Roku 2011 režírovala svůj jediný projekt, pohodovou road-movie Moje potrhlá máma s Millou Jovovich a Billem Pullmanem, a po letech v zámoří začala přijímat i domácí nizozemské zakázky. Příští rok ostatně vyjde seriál Amsterdam Empire od renomovaných tvůrců Undercover, v němž Janssen připadne hlavní úloha.

Návrat ke kořenům přitom neshledává extrémně úlevným a po boku velkých hvězd se herečce pracovalo většinou dobře. A to i přesto, že průmysl a obecně svět řídí i spousta nepřívětivých lidí. „Za fantastické považuji to, že jsem měla takové štěstí na herce, se kterými jsem mohla pracovat. Všichni byli neuvěřitelně milí, zatímco venku je také mnoho lidí, kteří tak milí nejsou,“ pochválila zejména Hugha Jackmana a Liama Neesona.

Prohlédněte si žebříček nejlepších hereček podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: Kinobox, Entertainment Weekly, Discover Benelux