Name: It's Always Fair Weather
Released: 1955
Duration: 102 min
Rating: 72
Cast: Gene Kelly, Barry Norton, Carol Richards, John Cliff, Dan Dailey

Herci a tvůrci 89

Gene Kelly

Ted Riley

Barry Norton

Nightclub Patron (uncredited)

Carol Richards

Jackie Leighton (singing voice) (uncredited)

John Cliff

Sergeant (uncredited)

Dan Dailey

Doug Hallerton

Michael Kidd

Angie Valentine

Režie:

Gene KellyStanley Donen

Scénář:

Betty ComdenAdolph Green

Hudba:

André Previn

Komentáře k filmu It's Always Fair Weather 2

Klajnik

9 194 bodů 28. 2. 2024

Singin' in the Rain z roku 1952 mě bavilo celé po všech stránkách. Bylo totiž hravé, svižné i tematicky zajímavé. Jedna skvělá scéna střídala druhou, takže to je za 5/5. It's Always Fair Weather bych však kvalitativně přirovnal spíše k o něco staršímu On the Town, které bylo příliš naivní a oslovilo mě pouze dvěma scénami, z nichž tou jednou je hudební číslo (to z muzea). Zde je rovněž jedno skvělé hudební číslo (to z posilovny), které mi udělalo radost a opět v něm září žena. Gene Kellyho číslo na bruslích má sice nápad, ale vcelku mě nechalo chladným, protože mě nebavila hudba a přišlo mi to už jako vaření z vody. Zbytek ale za moc nestojí. Většina hudebních čísel mi přišla poněkud utahaná. Zde se již zkrátka projevovala vyčpělost žánru. Tři nejlepší braši z války se domluví, že se za 10 let znovu sejdou a dokáží si, jací jsou stále kamarádi. Snad je žánrově subverzivní, že po dekádě zjišťují, že si již moc nerozumí, ale vzhledem k tomu, že se od podstatnějí subverzivnějších muzikálů propracovávám k těm klasickým, tak jsem si z toho na prdel nesedl. Neplynula z toho nijak zvlášť zábavná vztahová dynamika (ač k tomu bylo nakročen, páč z jednoho se stane balík a z druhého snob) a vůbec - kdyby to byli tak dobří přátelé, tak by se samozřejmě chtěli vidět dříve než za dekádu. Sice bych muzikál z 50s bral s rezervou i byl bych ochotný moc nerejpat, kdyby to celé bylo nápaditější, hravější a svižnější. Jenže ono to takové není a žádný širokoúhlý cinemascope mi to nevynahradí, ačkoliv uznávám, že ho tvůrci využili dobře.

Smazaný uživatel

0 bodů 31. 7. 2017

Už Zpívání v dešti v sobě mělo kus cynismu, ale nakonec ustoupilo k hravosti a naivitě. Další muzikál Kellyho a Donena "o počasí" zachází o kus dál a některé okamžiky jsou vyloženě zlé vůči postavám a subverzivní vůči žánru. Jde o trochu schizofrenní muzikál, ve kterém už se projevuje vypotřebovanost žánru a konec důvěry v jeho klasické atrakce, ale zároveň to ony atrakce, byť často v hávu ironického odstupu (opilost, potlačované negativní emoce), dávkuje s maximální kadencí. Neúspěch filmu a jeho označení za začátek konce éry muzikálů mě mrzí, ale je v podstatě o nevyhnutelný výsledek. Jde o muzikál, který jako by sám sobě nedůvěřoval. Je to tím rozhodně hodně zajímavá podívaná. Sice upřednostňuju dravé, nezastavující Zpívání v dešti s jeho zcela vymykajícím se tempem jako vrcholný klasický muzikál, ale tohle proto-post-dovádění rozhodně má něco do sebe. Má navíc i jednu výhodu - Charisse, která musela už ve Zpívání přebírat po Reynoldsové náročné taneční pasáže, zde získává hlavní prostor. A její "nejdražší nohy světa" se rozhodně vyznamenávají. Klasické muzikály jsou překvapivě zaměřené na muže tanečníky, ženy vedle nich většinou jen poskakují jako doplňky. Zde je Charisse plnohodnotnou součástí a v mnoha okamžicích středem pozornosti - což je zela na místě. I když, jak se dá očekávat, Kelly, především jeho geniální výstup na kolečkových bruslích, se hodně snaží ukrást si pozornost. Přesto je to nakonec tanec Cyd v boxerském ringu, co se mi okamžitě zarylo do paměti a po zhlédnutí jsem se k téhle scéně musel párkrát vrátit. 4 a 1/2 Film, který upadl v zapomnění, protože předběhl svou dobu. Jak to tak bývá. PS: I když se nedivím, že se Kellymu nechtělo do Cinemascopu, popral se s ním dobře a snaží se ten formát využít.