Nejkrvavější masakr gangsterské éry. Koncem 20.let minulého století vyvrcholila ve Spojených státech gangsterská éra. V Chicagu proti sobě nelítostně bojovaly gangy Al Caponeho a Bugse Morana. A 14. února 1929 došlo k jednomu z nejkrvavějších masakrů v historii. Tento film legendárního Rogera Cormana o něm vypráví - bez pozlátka a bez romantiky.
Film o neslavném masakru, ke kterému došlo 14. února 1929, který zosnoval legendární Al Capone. Film funguje jako klasická gansgterka i jako rekonstrukce daných událostí.
Chicago roku 1929 a souhrn událostí končící krvavým masakrem. Ucelená atmosférická gangsterka pokračující v nastavených šlépějích snímku 'Zjizvená tvář' (1932). Od samého začátku sice celý koncept působí jako hraný dokument, neboť je chronologie velmi často shrnována vypravěčem, ale daná uhrančivost v boji o moc rozhodně předčí očekávání. Jedná se o klasický příběh války gangů, ve kterém figuruje slavný Al Capone. Snímek se vyznačuje skutečnou historickou přesností dané události, avšak je-li tomu skutečně tak mohou posoudit snad jen historikové. Ano, dalo by se říci že po vizuální stránce byl použit určitý stereotyp, ale v tom je právě to největší kouzlo. Snímek vynášen do nebes zrovna není a být ani nemusí. Své místo v diváckém zájmu si však zaslouží.
Jméno Roger Corman je pro zasvěcené jakýmsi synonymem pro lehkou béčkovou zábavu, ale není to úplně pravda. Masakr na svatého Valentýna se sice utápí ve zkratkovitosti a přesycuje množstvím aktérů, z nichž řadu odbude jen pár větami vypravěče, ale na druhou stranu si drží suverénní tempo a svým netradičním stylem "Kroniky ohlášených smrtí" přidává hlavně v závěru příjemný a ozvláštňující rámec. Moc se mi líbily živé kamerové jízdy v převážně interiérových scénách i výkony herců (mezi nimiž lze na chvíli zahlédnout i Jacka Nicholsona), čímž snímek předchází formálním kouzlům Martina Scorseseho, jenže už jenom ve srovnání s prvoligovými, hutněji vygradovanými gangsterkami od Mártyho a spol nemůžu dát víc než za 70..