Silně nepovedený pokus (spoluscénáristy Quentina Tarantina) o krvavou tarantinovku, které v 90. letech po úspěchu Gaunerů a Pulp Fiction (v tomhle případě ještě před) frčely. Krvavé to je dost, zábavné skoro vůbec.
Taková trošku ujetina. Začíná to nenápadně sexem s děvkou, pak celonoční zběsilou jízdou na drogách (kde mě dost sral ten rozmazanej a zkřivenej obraz) a pak nastupuje loupež loupežná bankovnicky přepadená... Je to točený zajímavou formou a některý dialogy jsou fakt dost dobrý. "Common, wake up. We have a bank to rob." Aji ta hudba, když tam je, tak je uplně mrdáková a dobře se tam hodí. Nejlepší role Julie Delpy. A Jean-Hugues Anglade jako psychouš Erik je geniální!
Je to takový neutrál. Nedá se totiž říct, že by se mi film nelíbil - na druhou stranu, nadšen jsem z něj, také nebyl. Roger Avary má určitě dobré nápady. Má podobné smýšlení jako božský Quentin. Třebas hned ta první scéna v taxíku, je výborná a Tarantinovi podobná. Nebo vtip s mrtvou kočkou. Ten taky stojí za to. Jenže, v celku je to dosti "nedomrlé". Režie není totiž moc pevná a vedení herců není na bůhvíjaké úrovni. Dokonce jsou patrné známky přehrávání. Snaha tu určitě byla, to je bez debat. Kdo ale čeká nějakou smršť, podobnou Gaunerům nebo Pulp Fiction, tak bude zklamán. Je to takový malý filmík, s pár dobrými záběry kamery, dobře odvedenou dvacetiminutovkou o nasávání drog a slušnými občasnými dialogy.