Recenze filmu Zakázaná planeta

75%

Komentáře a recenze 6

Dle počtu bodů
martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
37 016 bodů
10
Nízkorozpočtový snímek, který ovlivnil pozdější filmovou sci-fi tvorbu, jako je třeba první snímek série ´Star Trek´ (1979). Struktura děje je jednoznačná. Vojenská posádka, letící v kosmickém tělese ve tvaru létajícího talíře na vzdálenou planetu, se setká s podivnostmi v rámci svých dobrodružných etud a dozví se něco o ztracených civilizacích. Snímek barevný, v cinemascopu a co do kvality po technické stránce skutečně impozantní. Dá se to srovnat s českým snímkem ´Jan Hus´ (1954), neboť v obou případech se jedná o studiové natáčení v prostředí obyčejných papundeklových kulis, což takřka ani není poznat. Na padesátá léta je také podiv, že tvůrci do příběhu nenaroubovali studenou válku, jak bylo jinak v amerických padesátých letech obvyklé. Děj byl částečně sepsán na základě motivu Shakespearovi hry ´Bouře´, který se odehrává na ostrově. Tady máme podobné prostředí, jen je ostrov zaměněn za planetu. Zajímavé také je, že postava vědce Dr. Morbiuse nápadně připomíná verneovského kapitána Nema. Stačí porovnat scény, ve kterých Dr. Morbius, stejně jako kapitán Nemo ve své ponorce Nautilus, prezentuje technické vymoženosti, proviant, atd. V obou případech se jedná o myšlenku nenasytné touhy po technologiích a znalostech mající určitý moralizační aspekt. Touha lidstva po technických vymoženostech jen způsobila zničení vlastní existence. Proto je také v příběhu rozprava o ztracených civilizacích, což je inspirováno pozemskou civilizací Mayů či Aztéků. Jak zazní na konci filmu: “Konec konců, nikdo nejsme Bůh.” Fanoušek sci-fi žánru jistě zaznamená i použití robotického zákona Isaaca Asimova. A co si budeme povídat, daná myšlenka už přímo zasahuje do slavné pozdější éry filmové série o Terminátorovi. Po filmové stránce se tedy jedná o velkou filmovou událost, co se týče myšlenky a vzkazu lidstvu, neztrácející nic ze svého obsahu ani v dnešní době. I na, výše zmíněný, nízký rozpočet je vše vytvořeno pečlivě v rámci dosažitelných možností své doby. Svým způsobem to má i komiksový nádech, což je v rámci filmové sci-fi klasiky mimořádně povzbudivé. Nějaká výtka by se samozřejmě našla, nakonec, ještě aby ne, ale svým varující aspektem vše nepatřičné naprosto překonává. Po divácké stránce tohle vynechat by byl filmový hřích.
lamps
lamps
15 355 bodů
7.5
Stáří snímku je sice hodně znatelné a v některých místech i rušivé, ale za myšlenku a temnou atmosféru by se nemusel stydět ani Steven Spielberg v dněšní době. Leslie Nielsen v hlavní roli vystupuje jako velký charakter, robot Robby je doslova ikonický a pohledná Anne Francis v krátké sukni je zpestření par excellence. Totožnost toho tajemného a dlouho očekávaného nepřítele mě tedy dost zklamala, ale na 50. léta přesto působí tenhle film docela převratným dojmem a je natočen tak zajímavým způsobem, že ani na chvíli vyloženě nenudí. Jít na to v té době do kina, asi bych si cvrnknul vzrušením do kalhot..
junxi91
junxi91
6 913 bodů
8
Zakázaná planeta? Omyl, planeta, kterou obývala vědecky a technologicky vyspělá civilizace, která vyhynula, protože si neuvědomila, že technologie může být dokonalá, ale lidská psychika je náchylná k páchání chyb. V roce 2200 přiletí hvězdná loď United Planets C-57D k exoplanetě Altair IV, která obíhá hvězdu hlavní posloupnosti Altair. Lidstvo se dostalo tak daleko, že postavilo loď ve tvaru létajícího talíře, která cestuje rychleji než světlo a má tvar létajícího talíře. Před dvaceti lety přistála na Altairu IV. loď Bellephon a Dr. Edward Mobius, jeden z vědců expedice, varuje loď, aby nepřistávala, protože nemůže zaručit bezpečnost její posádky. Velitel John J. Adams varování ignoruje a přistane. Na planetě se Adams a poručíci Jerry Farman a „Doc“ Ostrow se setkají s robotem Robbym, který je dopraví do Morbiova sídla. Robby je samostatně přemýšlející robot, komunikující ve dvou stovkách jazyků, naprogramovaný tak, aby nebyl schopen ublížit lidem. Morbius nepůsobí zrovna důvěryhodně – popisuje, jak byli jednotliví členové expedice zabiti „neviditelnou planetární silou“ a že přežil pouze on, jeho žena (která umřela přirozenou smrtí) a jeho nádherná dcera Alaira, protože jsou vůči této síle imunní. Altaira nosí odhalující oblečení a ráda se líbá s členy posádky – s Farmanem a později s Adamsem, který předtím seřval Farmana za to samé. Altaira je totiž naprosto NEODOLATELNÁ! Členové posádky používají střelnou zbraň zvanou blaster, pomocí které Adams rozloží tygra, který zaútočí na Adamse a Altairu, ačkoliv byl do té doby Altaiřiným mazlíčkem. Přes noc někdo sabotuje komunikační zařízení na palubě lodi. Morbius pak předvede Adamsovi a Ostrowovi artefakty Krellů, vysoce pokročilé rasy, která náhle vyhynula před 200 000 lety. Je zde zařízení, které umí zvyšovat intelekt, ale jeho používání je velmi nebezpečné. Podle něj má Adams nízké IQ, ale to nevadí, jako kapitán musí hlavně umět řvát. Je zde také obrovský podzemní stroj o objemu 33 000 km3, který je stále funkční, umí se sám opravovat a pohání jej 9 200 termonukleárních reaktorů. Morbius odmítá podělit se o tyto objevy se Zemí, protože lidstvo podle něj není připraveno přijmout takovou neomezenou moc. Okolo hvězdné lodi je postaven plot silového pole, ale to nezabrání neviditelnému vetřelci proniknout dovnitř a zmasakrovat hlavního inženýra Quinna, který chtěl opravit komunikační zařízení. Další vetřelec přijde v noci, a díky silovému poli a blasterům je viditelný, přesto jej zásahy příliš nezraňují. Dva členové posáky jsou zabiti. Altaira začne křičet, Morbius se probudí a stvoření náhle zmizí. Náhoda? Nemyslím si. Ostrow si chce zesílit intelekt, ale je smrtelně zraněn. Před smrtí řekne Adamsovi, že účelem podzemního stroje je stvořit cokoliv na planetě jen pouhou myšlenkou. Krellové zapomněli na jednu důležitou věc: na ID, složku lidské psychiky, která se nachází zcela v nevědomí, je iracionální a nebere ohled na realitu. Sídlí v něm naše nejpromitivnější pudy. V něm mohou vznikat různá stvoření a příšery. Stroj dal vlastním podvědomým touhám Krellů neomezenou moc a tím způsobil jejich vlastní zánik. Morbus tomu odmítá uvěřit, že je zodpovědný za smrt své vlastní posádky. Příšera dorazila do střediska a Morbius, Adams a Robby detekují její přiblížení a Robby ji odmítá zabít. A tak se všichni uzavřou v Krellské laboratoři, ale příšera se postupně protavuje dovnitř přes silný pancíř. Morbius odmítá uvěřit tomu, že je za všechno zodpovědný až do posledních chvil, kdy to konečně pochopí, je zraněn, aktivuje sebedestrukční systém a všichni odlétají z planety pryč. Na palubě lodi sledují přeživší výbuch Altair IV. a Adams ujišťuje Altairu, že za milion let bude lidstvo na stejné úrovni, jako Krellové. Já jen doufám, že do té doby opravdu vymýtíme všechny fyzické a psychické nemoci a hlavně deprese, budeme žít v klidu a míru a hlavně se vypořádáme s našimi nevědomými a odpornými pudy, které by se mohly zhmotnit díky přístroji, jaký měli Krellové, pokud se ovšem do té doby kvůli těmto pudům nevyhubíme dnes již dostupným způsobem, třeba jadernou apokalypsou, díky zmrdům typu Putin nebo Kim Čong-Un.
Smazaný uživatel
0 bodů
8
Staré dobré sci-fi z let padesátých. Má to svoje nezpochybnitelné kouzlo. Důraz na pointu s roztomile okázalým přesahem, ne moc dobří herci, ale rozhodně čistá práce.