Důstojná komedie balancující mezi bláznivý a intelektuálním humorem. Plno dialogů přesně ve stylu Woodyho Allena, který si jak je zvykem střihnul roli zábavného intelektuálního podivína a sukničkáře. Čím více jeho filmů jsem viděl, tím více zjišťuji, jak úzký má rukopis. Přesto dobrý film a tak trošku jiná komedie.
Kdysi jsem to musel vidět, pár scén mi povědomých bylo. Hodně zamotaná taškařice, chvilkama fakt trefná a vtipná, jenže to použití tolika alter eg na mě bylo too much.
Woody Allen se předávkoval sám sebou a ještě to drze přiznává. Tenhle film vypadá jako poslední zoufalý výkřik před tvůrčí krizí. Vzhledem k tomu, že znám všechny jeho dosavadní filmy a pak až ty evropské, nemůžu zatím říct, jestli ta krize přijde už příštím snímkem, nebo až některým z dalších (jen vím, že přijde, protože její dozvuky ne-li trvání jsou patrné dodnes), ale to teď není důležité. Zásadní je, že tenhle ještě relativně funkční kus začíná i dost střílet naprázdno mnohem zmatenějí než tomu bylo u Woodyho dosavadních kousků. Nejvíc mi vadí, že Allenova sebekritika nepůsobí upřímně. Něco jako: "Když si své umělecké neřesti nahlas přiznám, musíte mi je odpustit." Nemusíme.