Velká iluze

76%
Velká iluze

Dva francouzští důstojníci jsou během první světové války sestřeleni na nepřátelském německém území. Jeden je prostý dělník a druhý je aristokrat. Německý důstojník von Rauffenstein je, ačkoliv jsou jeho zajatci, pohostinně přivítá u oběda, díky aristokratickému původu jednoho z nich. Oba dva francouzi jsou následně převezeni do zajateckého tábora, ze kterého se pokusí několikrát utéct. Po neúspěšných pokusech jsou převezeni na pevnost Wintersborn, jejímž řídícím je právě von Rauffenstein. Z této pevnosti údajně není možnost úniku a francouzi se tak ocitají v pasti. Zde se francouzská dvojice opět setká s Rosenthalem, kterého potkali již v původním zajateckém kempu. Aristokrat zde přichází s plánem, během kterého by měl Rosenthal s dělníkem možnost utéct. Strhne tak na sebe pozornost, čímž umožní dvojici útěk, Rauffenstein jej však, i přes původní odpor k střelbě, zasáhne do břicha. V nemocnici pak spolu mají konverzaci, týkající se ušlechtilého původu, který je decimován válkou, což bude Rauffenstein po válce těžce snášet. Dvojice je mezitím na cestě do neutrálního Švýcarska a Rosenthal si při útěku poraní nohu. Dělník jej však odmítá nechat za sebou a pomáhá mu. Společně nacházejí útočiště u dívky Elle, do které se dělník zamiluje, stejně jako ona do něj. Po Rosenthalovi rekonvalescenci se však dvojice vydává dál, ačkoliv dělník se plánuje pro Elle po válce vrátit. I když dvojici u hranic spatří němečtí vojáci a vypálí pár varovných ran, po chvíli jsou staženi, jelikož dvojice se již úspěšně dostala na území Švýcarska. Oba dva pak mizí v dáli.




Fingon
16 896 bodů
6
Srovnám-li snímky z konce třicátých let, které jsem zatím měl možnost vidět (nejvíce zastoupené jsou pochopitelně československé a americké, sem tam nějaký britský), francouzské snímky jsou snad nejvíce postižené zubem času. Zvláště ty Renoirovy. V případě Velké iluze se občas vytáhla kamera a scény mezi De Boieldieu a postavou zahranou von Stroheimem jsou hodně zajímavé (a Gabin mi připadal nejsympatičtější ze všech filmů, ve kterých jsem ho zatím viděl), zbytek je už bohužel mrtvá voda...
lamps
lamps
15 354 bodů
7
Kvituji chvályhodnou myšlenku o vzájemném respektu a porozumění dvou ve válce nepřátelských národů, ale její zpracování mne nechalo podezřele chladným. Film je naladěn na jedinou emocionální vlnu, která nezanechá v divácích výraznější stopu, a na to, že se nejedná o vyprávění založené na zvratech či nepředvídatelnosti, nedisponuje ani nikterak nezapomenutelnými charaktery, přestože Gabin, Fresnay nebo režisérská legenda Stroheim si nesporné sympatie jistě získají. Největší problém ale vidím v tom, že mnoho zdejších motivů bylo v průběhu příštích let převážně Hollywoodem tolikrát recyklováno a vylepšováno, že skutečný význam Velké iluze lze v současné době jen obtížně docenit a nevnímat především stylistickou podobu snímku jako zastaralou. Že se ale jedná o dílo důležité a inspirující, to z něj čiší takřka v každém záběru...
junxi91
junxi91
6 913 bodů
8
Starý meziválečný film o pobytu a následném útěku francouzských důstojníků z německého zajateckého tábora. Během první světové války se dva francouzští letci, aristokratický kapitán de Boëldieu a dělnický poručík Maréchal, vydávají prozkoumat slepé místo na mapě. Jsou však sestřeleni německým leteckým esem a aristokratem Rittmeisterem von Rauffensteinem, a následně jsou zajati německou císařskou armádou. Riauffenstein zjišťuje, že oba letci jsou důstojníci, a tak je pozve na oběd. Během oběda zjišťují Rauffenstein a Boëldieu, že toho mají dost společného - ano, solidarita a známost mezi vyššími třidami napříč národy existuje. Především je spojuje záliba v honech. Boëldieu a Maréchal jsou odvezeni do zajateckého tábora, kde se setkávají se spoustou francouzských zajatců. Hned na začátku je zajatcům sděleno, že v táboře vládne přísná německá disciplína, nakonec se však ukazuje, že to není až tak přísné. Přece jenom, tohle bylo ještě před tím, než se z Němců stali nacisti. Francouzští důstojníci uspořádají představení typu vaudeville. Němci dobyli pevnost Douamont v bitvě o Verdun, ale během představení přichází zpráva, že Francouzi dobyli pevnost zpět. V reakci na to Maréchal přeruší představení a francouzští zajatci začnou zpívat Marseillézu, a za to je Maréchal umístěn na samotku. Zde viditelně trpí nedostatkem lidského kontaktu a hladem, a pevnost opět změní majitele během jeho uvěznění. Mezitím Francouzi potají hloubí tunel ze své ložnice, aby mohli utéct, a hlínu vynášejí potají ven a trousí ji po zahradě. Tunel je skoro hotov, ale náhle jsou všichni přemístěni do jiných táborů. Maréchal neumí anglicky a není schopen předat zprávu o vyhloubeném tunelu příchozímu britskému vězni. B. a M. se přesouvají z tábora do tábora a nakonec dorazí do Wintersbornu, vězení v horské pevnosti, kterému velí Rauffenstein, který byl těžce zraněn v bitvě. Rauffenstein jim říká, že z tábora nelze utéct. Ve Wintersbornu se dvojice znovu shledá se spoluvězněm Rosenthalem z původního tábora. Rosenthal je bohatý francouzský žid, který se štědře dělí o své potravinové balíčky. B. dostává nápad poté, co si všimne, jak německé stráže reagují na nouzové situace. Pomocí pískání na píšťaly v různých celách se mu povede odvést pozornost stráží na několik minut, tolik potřebných pro útěk Maréchala a Rosenthala. Po rozruchu je dozorcům nařízeno se shromáždit na nádvoří pevnosti a během toho se zjistí, že B. chybí. Ten zavolá na dozorce z věže v pevnosti, a tím na sebe strhne pozornost německých stráží. M. a R. využijí příležitosti a spustí se z okna pomocí podomácku vyrobeného lana. Rauffenstein zastaví stráže, kteří se chystají střílet na B., a prosí svého aristokratického přítele, aby se vzdal. B. to však odmítne a Rauffenstein ho neochotně zastřelí svou pistolí, míří mu sice na nohy, ale střelí jej do břicha. B. je ošetřovaný truchlícím Rauffensteinem a lamentuje nad tím, jak šlechtu a její užitečnost pro francouzskou a německou kulturu ničí válka. Je mu líto Rauffensteina, který si bude muset po válce najít nové uplatnění. M. a R. prchají po německém venkově a snaží se dosáhnout Švýcarska. Po chvíli cesty se pohádají, protože si Rosenthal poranil nohu, bojí se a chce putovat pouze v noci. Maréchal jej nechá za sebou, ale nakonec se pro svého druha vrátí. Nakonec se ukryjí na farmě u jedné Němky jménem Elsa, která ztratila manžela a tři bratry, kde jinde než u Verdunu, ale prý je to jejich největší vítězství. Maréchal to dá s Elsou dohromady, ta je pak ukryje před německou hlídkou, a nakonec oba odejdou pryč, ale Maréchal slíbí Else a její malé dceři, že se jednou vrátí. No a nakonec zdrhnou do Švýcarska... Na můj vkus byl film příliš starý, místy trošku utahaný a jde z něj cítit meziválečná atmosféra, lehce poznamenaná nástupem nacismu v Německu a hrozby další války. Rosenthal a Maréchal doufají, že po této válace už žádná další válka nebude. Ale své film kvality má, především herecký výkon mladého Jeana Gabina a tu jedinou rostlinu, která rostla v zajateckém táboře, kromě plevele a kopřív.

Dodatečné informace

Původní název:
La Grande Illusion (více)
  • Francie Velká iluze
  • Francie La Grande Illusion
  • Francie A Grande Ilusão
  • Francie A nagy ábránd
  • Francie De groote illusie
  • Francie De grote begoocheling
  • Francie De grote illusie
  • Francie Den stora illusionen
  • Francie Den store illusion
  • Francie Den store illusjon
  • Francie Die große Illusion
  • Francie Grand Illusion
  • Francie Ha-Ashlaya Ha-Gdola
  • Francie I megali himaira
  • Francie La grande illusion
  • Francie La grande illusione
  • Francie La gran ilusión
  • Francie Marea iluzie
  • Francie Meta tin mahi
  • Francie Suuri illusioni
  • Francie Suuri illuusio
  • Francie The Grand Illusion
  • Francie Towarzysze broni
  • Francie Velika iluzija
  • Francie Velika opsena
  • Francie Velikaya illyuziya
  • Francie Veľká ilúzia
  • Francie Η μεγάλη χίμαιρα
  • Francie Вeликая иллюзия
  • Francie Великата илюзия
Premiéra v ČR:
4. 6. 1937
Země původu:
Francie
Tržby:
0,17 mil. USD (celosvětově)

Podobné


  • Titul filmu Velká iluze je odkaz na předválečnou knihu stejného názvu Normana Angella, který v ní argumentoval, že válka je zastaralá, nevědecká a nemožná. Byla publikována v roce 1913.
  • Prezidentu Rooseveltovi bylo umožněno soukromé promítání filmu v Bílém domě během listopadu 1937.
  • Dívenka, která hrála Lotte nikdy film neviděla, protože zemřela na chřipku několik týdnu před uvedením filmu do kin.