Herecký dvojkoncert Scarlett Johansonn a Helen Hunt (matky a dcery) kdesi v dáli zanechává jejich herecké kolegy. Zdařilá adaptace předlohy Oscara Wildea do předválečné romantiky italského pobřeží, kam se jezdila bavit a odpočívat anglická i zaoceánská smetánka; jen jedna z obou dam ví, v jakém vztahu je k ní ta druhá, a ačkoliv jí mnoho dluží, je - postavena do kompromitující situace - ochotna obětovat vlastní štěstí pro její. Nádherné kostýmy, líčení, účesy, skvěle zvládnuté dobové reálie.
Většinu času se tam nic zajímavýho neděje. Většinu času se tam nic neděje. Většinu času neděje. Většinu. Jo jo, jsou tam zajímavý dialogy a například mě ulpělo tohle: "Nejlépe svoje slovo dodržím tak, když vám ho nedám." Bylo tam toho víc. Celej příběh by se dal odvyprávět klidně za půl hodiny, takže mi to přišlo dost nudný a táhlo se to jak střeva afghánského sebevražedného atentátníka po silnici. Scarlett Johansson je sic koc první třídy, ale Helen Hunt nesnáším. Kdybych věděl předem, že tam hraje, tak se na to ani nedívám (je škaredá a nelíbí se mi její hraní). Celkovej dojem je ten, že to byla nuda a to, že to napsal Oscar Wilde mi koule nepohladí, chch.
Adaptace divadelní hry Oscara Wildea, která těží především z výkonů půvabné Scarlett Johansson a ostřílené svůdnice s kdesi hluboko pohřbenými city Helen Hunt. Skvěle zvládnutá předválečná léta kdesi na italském pobřeží a bavící se smetánka v půvabných kostýmech. Přesto ale z tohoto díla až příliš čiší, že se nejedná o scénář pro film, ale o pevně rozčleněnou divadelní hru se všemi těmi mnohdy až absurdními zvraty.
Vějíř lady Windermerové je milou a hezky zpracovanou žánrovkou na motivy stejnojmenného románu Oscara Wilda. Film má svým zpracováním nejblíže k tvorbě Woodyho Allena a připodobnit jej lze k divadelní hře v detektivním kabátku, odehrávající se ve 30. letech 20. století v době velké hospodářské krize. Síla snímku tkví v tom, že nám režisér Mike Barker vhodně dávkuje přístup k novým a novým informacím, které postupně odkrývají význam chování jednotlivých postav. Postavy, ať již ty hlavní či vedlejší, jsou napsané opravdu prvotřídně, tak aby si k nim divák dokázal vytvořit citovou vazbu, a dokonce tak, aby vůči nim neváhal svůj názor v průběhu filmu otočit o 180 stupňů. Vedle postav vyniká ve filmu i scénář, který je narvaný od první do poslední minuty nepřeberným množstvím výborně zacílených bonmotů. Těch je v určitých pasážích tolik, že si je ani pozornější divák nezvládne všechny osvojit. Herečtí protagonisté předvádí do jednoho vynikající herecké výkony, mě si svým umem získala především Helen Hunt a Tom Wilkinson, když si k výše zmíněnému divák přidá ohromné množství fantastických dobových kostýmů od Johna Bloomfielda, jenž má na svědomí takové tituly jako Robin Hood: Král zbojníků, Vodní svět či Mumii, začne se mu hlavou pomalu honit myšlenka, proč tak kvalitní kus je nominace na Oscara prost. Za vše může značně komplikovaná dva trvající světová kinodistribuce. Humorná konverzační romantická dramedy z prostředí nádherné Amalfské riviéry plná nezapomenutelných bonmotů. Jen málo maličko chybí k dokonalosti. Čtyři hvězdy. 👍 (5.10.2021)