Tři příběhy – tři historická období. Tři muži – děd, otec a syn. Jeden touží po lásce, druhý po úspěchu, třetí po nesmrtelnosti. Děd žije svými fantaziemi a za zimních večerů se v promrzlém chlévě zahřívá vzrušujícími sny. Nic ho nemůže zastavit v jeho plodné představivosti. Otec je proslulý šampion v soutěžích jedlíků v časovém limitu, jenž se snaží dostihnout svůj vzor, evropského mistra jedlíků. Syn vycpává zvířata. Zabývá se něčím, co si nikdo nedokáže ani v nejbujnější fantazii představit. Příběhy děda, otce a syna, jež se odehrávají ve třech dějinných obdobích, nastavují zrcadlo zvrácené době i společnosti. Režisér o svém filmu říká: „Nemám potřebu vyprávět o sobě, ale o věcech, které jsou pro mne důležité. Objevil jsem svět povídek Lajose Partiho Nagye, které by klidně mohly být moje. Dvě jeho povídky tvoří základ tohoto příběhu o rodině. Ve scénáři jsem k nim přidal tři generace a pro sebe místo vypravěče.“
Možná teď budu znít jako úchyl, ale současný svět potřebuje filmy jako Taxidermia, o samotné kinematografii ani nemluvě. Amorální, zvrácené, nihilistické a naprosto fascinující zesměšnění a znetvoření tří základních esencí lidského života, od něhož navzdory striktnímu uměleckému odosobnění nelze odtrhnout oči a které skýtá tolik morálních vodítek a poselství, že přístupnou formu případného remaku by měl točit ze záhrobí Ingmar Bergman - samozřejmě přeháním, ale tenhle film si zkrátka zaslouží vaši pozornost. Pravděpodobně vás znechutí a nakopne do intimních míst myšlenkových procesů, ale pokud dokážete alespoň trochu ocenit výstavbu filmu coby vyprávěcího nástroje nebo brilantní práci s kamerou, vedením pozornosti či časoprostorovým prolínáním motivů či celých příběhových bloků, Taxidermia vás přinejmenším zdravě zaujme a pohltí...... A vyblije :D